Limbe 18.-19.12

No wow, konecne se mi podarilo vypadnout po ctyrech mesicich z doualy…teda tohle mesto uz znam jak svy boty, se vsema tema navstevama skol a firem, neuveritelny, bych mohla delat starostu tady ! kamerunci si ze me delaji srandu, ze diky me konecne poznaji doualu  zpet k memu slavnemu vyletu…o vikendu jsme jeli do limbe, jednoho z nejnavstevovanejsich mist kamerunu, proslaveny diky svym cernym plazim, botanicke zahrade a relativne hornatymu pobrezi (nekolik malo km od Limbe se nachazi nejvyssi hora Kamerunu a druha nejvyssi hora Afriky).
Na vylet jsem se vydala s novym stazistou danielem, ktery k nam dorazil z belgie…no a samozrejme, ze se k nam pripojil Gaston, kamerunsky kamarad, ktery ovsem nam obcas leze pekne krkem, protoze se poklada za naprosto nepostradatelnyho a je az moc vsudypritomny…uzuz to vypadalo, ze se do Limbe vydame taxikem, tzn.tri vpredu a ctyri vzadu (pozor, bonus, na dalkovy cesty se jezdi vzadu ve ctyrech). Nastesti nas vzal jeden typek s klimatizovanym autem, byli jsme pekne my tri vzadu, paradicka  kdyz jsem konecne videla les, zelen, zadnej barak, tak jsem se malem rozbrecela stestim, uz jsem to fakt v ty douale nemohla vydrzet !silnice byla paradni, je videt, ze to je hodne navstevovany misto, tak se Kamerunci nechteji ztrapnit a pekne to vyasfaltovali…no a vysledkem je, ze tu vsichni jezdi jak prasata, predjizdeji i kdyz proti nim jede auto, takova mensi rallye, takze sem se nekolikrat ptala pri jizde, ja starej optimista, jestli preziju nebo ne…ono asi je tu lepsi nechat jim ty diry v tech silnicich 
Dorazili jsme do mistniho letoviska Semi beach, upravena soukroma plaz, soucast hotelovyho komplexu. Bylo to tam fakt super, hriste na volejbal, reka s lodkama a slapadlama, sprchy, lehatka…dokonce i informacni tabule, ktera nam toho ovsem krome oteviraci doby plaze moc nerekla. Tady se opet projevilo, ze Kamerunci proste nejsou na nejaky presny informace, co se tyce teploty vody, tak napsali tepla. Ale teda nelhali, to byla paradaaa!!!takovy super vlny a navic vodicka jak kaficko, pisecek pekne, nestezovala jsem si! Akorat jak je blizko Mt Cameroun a prales, tak se tam drzi mraky, takze tam proste nikdy neni jasno. Na plazi bylo docela dost belochu, ale stejne jsme byli porad silna mensina…nemusim vam zduraznovat, jak zvlastni byl zase ten pohled na more plny cernych tel…a jeste jak jsou ty plaze cerny, tak bylo vlastne vsude cerno…takovy vtipny 
Jinak jeli jsme docela na blind, jen tak se stanem a se spacakem, ze se nam snad podari na miste najit nejaky misto na spani…ha, evropani se rozhodli kempovat v africe. Kdyz se zacalo stmivat, tak nam doslo, ze to asi nebyl nejlepsi napad, zvlast ted pred vanocema, kdy se lidi snazi sehnat penize na darky. No a bili turisti slibujou docela prijemny a hlavne rychly privydelek  gaston nas zavedl ke svymu strejdovi, ze si u nej na zahrade postavime stan…jenze strejda nebyl doma, takze nas odkazali na gastonovyho bratranka ve vesnici vedle, kteryho jsme ovsem nenasli, protoze byl zrovna mimo limbe. Zato jsme se tam potkali s jeho manzelkou, ktera nam nabidla, ze mozna jeji strejda bude mit doma volno…no tak opet jak socky jsme se zvedli a cestovali zpatky do vesnice odkud jsme vyjeli. Strejda doma sice volno taky nemel, ale odkazal nas na svyho syna, co ma domek nekde v te same vesnici a tam si prej stan muzeme postavit…no parada, proste jsme se ocitli u naprosto cizi rodiny, navic ten syn ani nebyl doma, takze jsme se jen predstavili panimame a bylo…gaston nas potom opustil a jel zpatky do doualy a my se s danielem vydali na prohlidku mesta. Akorat je blby, ze tady se proste v noci sami courat nemuzete, takze jsme akorat vzali taxika na plaz a odtud zase taxika domu..zadny prochazky kolem more…ono uz ve dne stacilo, ze kdyz jsme se chteli prochazet, zastavili nas hlidaci, ze at nechodime dal po plazi, ze tam jsou banditi…ale plaz vecer perfektni, strasne moc lidi, cerstvy ryby a morsky potvurky. Nejlepsi je, ze proste vezmou ,plastovej stolek a zidlicky a strci je primo k mori, takze jsme si pochutnavali na rybce asi metr od vody. Parada  jeste jsme se seznamili s jednim typkem, obchodnikem s drevenejma soskama, co si tam k nam sedl a zacali jsme jen tak kecat…nam pak slibil, ze az priste prijedeme, ze muzeme jet s jeho strejdou pres noc chytat ryby, barakudy, tak se tesim 
Kempovani bylo super, pod bananovnikem, romantika  akorat zrovna kdyz jsme usinali, tak jsme slyseli kroky a nejakej nasupenej hlas, co komentuje nas stan…zacala jsem mit fakt strach, pan vypadal dost neprijemne a co prej delame na jeho pozemku…tak jsme mu vysvetlili, ze patrime k tomu domku vedle, stokrat jsme se omuvili a ze hned rano stan oddelame. Pan nastesti rychle pochopil, ze jsme se mu tam nevetreli na veky a ze jsme jako studenti docela neskodni a pozval nas na vinko, takze jsme pekne popili flasticku nejakyho Bordeaux, zapsali telefonni kontakt a ze priste muzeme prijet klido bez stanu  rano nas pak vzal k mori na jejich mistni plazicku. Vsude se to hemzilo malejma detma, co nosili na hlave kybliky plny vody, zenskejma se skopkama plny pradla…V jednom miste se totiz reka vliva do more a prave to slouzi jako koupelna pro celou vesnici. Chvilku jsme tam tak ostychave stali s danielem, ale pak jsme se tam sli umyt s nima  po ranni koupeli jsme sli s nasim novym kamaradem k rybarum pro cerstvy rybky. Je super, kdyz vas takhle nekdo vezme do vesnice, vsem vas predstavi, takze se tam necitite jako vetrelci, ale jako kdybyste byli uz soucasti rodiny.
Navsteva botanicky zahrady docela dobra, nato, ze zrovna rostlinky moc nemusim..ale videla jsem muskatovej orisek, hrebicek (netusila jsem, ze rostou na stromech! Muskatovej orisek vypada jak merunka  ) a taky chinin, ruzny druhy kavy a dokonce i nejakej strom, ktery ma lecit nemoci jako aids apod…
Odpoledne jsme se rozhodli, ze vyrazime k jednomu jezeru sopecnyho puvodu, asi dvacet minut autem od limbe. Takze jsme vzali taxika, tentokrat jeste vtipnejsiho – poprvy jsme se s danielem hnali do predni rady, protoze ve fronte staly takovy ty dve pravy africky maminy a dalsi dva panove no a jeste jsme vzali po caste nasup – dva lidi si sedli do kufru  po ceste nas zastavila kontrola, pan v uniforme, se samopalem u pasu, hned na nas na bily kam jedeme a kdyz my ze k jezeru, on ze si to myslel…ha, v tu chvili jsem si rikala, kurna, zase problem, navic jsem nemela ani doklady…on ale jen ze pry at si dame pozor, ze to tam je nebezpecny a ze at si vezmeme sebou pruvodce. My vse odkyvali, ale samorejme hned jak jsme odjeli, tak jsme zakroutili hlavou, ze ne, ze nejsme zadny macky, abychom si museli brat vsude pruvodce…kdyz jsme dorazili na misto, na jedno z nejdestivejsich mist planety – debundscha (prekvapive neprselo! Jako fakt ne!), tak jsme ovsem zjistili, ze jezirko neni jen tak 500 m od cesty, jak jsme si puvodne mysleli, ale asi 3 hodinky cesty tam a zpet…takze jsme si nakonec najali mistni kluky z vesnice, pricemz se k nam pripojil jeste jeden typek, co s nami jel v taxiku, nase vyprava ho evidnentne nadchla, a slo se…haaaa a pak nastala moje hvezdna chvile! Protoze jsem se na ten vylet vybavila opravdu vhodne, bez prehaneni )) najednou jsem se z niceho nic ocitla uprostred destnyho pralesa v ruzovejch zabkach, minisukni, ktera diky mym ztracenym peti kilum drzela jen diky tomu, ze jsem mela celou dobu ruku v bok a tilku! Fakt vtipny  no ale nestacilo jen, ze jsme podlizali ruzny kmeny a takovy, ale primo na konci nasi cesty byla kluzka skala s lanem, posledni prekazka k tomu, abychom videli jezero. Vedro bylo priserny, byla jsem naprosto morka, jak kdyz cvicite bikram jogu! Nejhorsi bylo, ze to jezero, super krasny, je jedovaty, takze se v nem nemuzete koupat. Akorat jsme si sli smocit ruce a omyt oblicej a sli jsme zpatky. Po ceste jsme taky museli projit kempem vojaku, takovej neprijemnej pocit, jak tam stoji s tema velkyma samopalama, zeptaj se vas prisne kam jdete, bez znamky usmevu a vy vlastne ani nevite, co muzete a mate rict…pri zpatecni ceste uz byli prijemnejsi, dali nam dokonce i napit a trosku jsme pokecali… vzhledem k tomu, ze jsem tam byla jedina holka, tak jsem mela o zabavu postarano, dala jsem vsem svy cislo, ktery nepouzivam, oni spokojeni, my taky a sli jsme zpatky do vesnice. Bylo to neco neuveritelnyho tahle prochazka pralesem, naprosto me to nadchlo ! uz se moc tesim, az pujdeme na opravdovou exkurzi, kde budeme moct pozorovat i nejaky zvirata 
No, jsem trosku ve skluzu, protoze uz bych vam spravne mela rict, jak jsem tu prozila Vanoce a ne muj predchozi vikend, ale bohuzel se k tomu psani ne a ne dokopat 

navsteva kamerunskyho bazenu a dalsi cenne poznatky :)

Haaaa, tak jsem byla v sobotu na bazene :D ale to byla fakt sranda ! samozrejme jsem tam byla jedina bila! Navine jsem doufala, ze to bude velky areal, ze se tam proste ztratim. Jeste se ptam karol, jestli je ten bazen fakt velkej, ze bych si rada zaplavala a ona ze jo, ze je obrovskej, ze se tam konaji i zavody Canal 2 – to je jejich mistni nejvetsi soukroma TV. Tak me pekne uchlacholila  no a pak to nakracime k bazenu, natriskanej, vsude cerno, vsichni na me koukaji a ja, ze teda tenhle bazen je fakt peknej, ale kde je ten na plavani…z jejiho pohledu jsem pochopila, ze velkej bazen hledam marne, ze to je vsechno…haaaa!!! Ujal se me hned ochotne jeden plavcik, ukazal mi na kyblik s miskou, ze tam se pry mam omyt a pak hura do bazenu. Karol neplave, takze odesla do restaurace a ja tam zustala sama, bila, jak trubka, vsichni na me cumeli jak si svlikam obleceni, jdu se omyvat do toho jejich kyblu a pak mezi ne do vody…ha, na ulici jsem si uz zvykla, ze se ke me lidi pripoji a povidaji si se mnou, ale v bazenu to bylo fakt divny…ale popravde, za chvilku jsem si zvykla a plavani jsem si uzila jak nikdy  pripojil se ke me hloucek kluku, kteri se teda sotva udrzeli na hladine, ale sranda…oni ti africani moc plavat neumi  teda zabiraji jak muzou, ale bohuzel jsou furt na miste, nevim, co maji za zvlastni techniku…ha a pak se ke me pridala dvojce kluk a holka, co plavou za narodni tym a davali jsme si zavody, fakt legrace! Jako prohrala jsem sice, ale bylo to o fous ;) ne, fakt jsem si ten bazen nakonec uzila! Ale bylo divny videt v ty modry chlorovany vode, takovy zapadni veci jako je bazen, samy cerny…
Mela jsem potom celkove takovy africky odpoledne. Jsme pak s karol a patricii pekne doma vzali vsechno obleceni, sedly si na kameny za nasim barakem a kazda si prala ve svy kadi obleceni. Vodu pak vylejvate hned za sebe, takze za chvilku jsme si capkali pekne v blate, ale fajne nam bylo…bydlim v modernim baraku na zdejsi pomery, akorat ta pracka nam chybi  ale je videt, ze si stejne lidi zvykaji jen postupne na nase zapadni vymozenosti… I kdyz doma mame sprchu, umyvadlo s tekouci vodou, stejne se Karol a Patricia porad myjou a cisti zuby v kadi venku za barakem…a to Karol tam bydli uz 4 roky!!! No a proc to delaji? Protoze se jim nechce umyvat sprcha a proste je to pohodlnejsi…celkove, clovek z evropy ma furt pocit, ze by jim tu mel cpat nase vynalezy, ulehcovat jim zivot s nasima vymozenostma, ale oni jsou takhle spokojeni, prijdou na to casem sami, jestli opravdu potrebuji ten nas prepych. Minuly tyden jsem se zucastnila tydenni konference o transparentnosti mikrofinancnich instituci (MFI – zjednodusene banka pro chude  ) v africe. Moc zajimavy! Byly tam zastoupeny nejvyznamnejsi MFI z afriky, ze vsech moznych zemi, nejvetsi investori z celeho sveta, plno ratingovych agentur. Ha, takovejch bilejch uz jsem dlouho nevidela  no a mela jsem prilezitost bavit se i s typkem z mistniho ministerstva financi, ktery je zodpovedny za rozvojovou spolupraci & MFI v Kamerunu. Po mym pulrocnim studiu o rozvojove spolupraci jsem prece jen mela nekolik otazek na nej. No evidentne mu to nevadilo, protoze mi potom nabidl, ze muzu kdykoli prijet do Yaounde, nakreslil mi planek jak se dostat k nemu do kancelare a ze at se urcite ozvu s dalsima otazkama (takze jestli nekdo potrebujete s necim poradit do seminarky nebo diplomky, sem s tim  ). Mimo jine jsme se dostali i na vyhozeny penize v ramci rozvojovy spoluprace a na na prosto zbytecny projekty. Takze jeden priklad za vsechny : hodni Belgicani se rozhodli, ze ulehci v jedny vesnici na severu mistnim zenam zivot a ze jim proste udelaji studnu hned u nosu. Do ty doby totiz musely chodit kilometry pro vodu do jedny studne, kterou sdilely s dalsima vesnicema. Jenze jim proste nedoslo, ze ty zensky pochazi z kmene, kde jedinym ukolem zen je starat se o domacnost, takze jsou cely den doma a jedinym jejich rozptylenim je jit s dalsima zenskyma ty kilometry pro vodu a tam se potkat s tim zbytkem z okolnich vesnic, podrbat si trosku a vratit se domu. Takze kdyz byla studna slavnostne zprovoznena pro vesnicany, vsichni teda ze super, ale nikdo ji nepouzival. Vsechny zensky do jedny se stejne dalsi den sbalily a sly do svy oblibeny studny…Vladne tu proste jina mentalita, az kdyz s nima clovek chvilku zije, prijde na jejich zpusob mysleni… Teda, co se tyce prace, mam nekolik poznatku…kamerunci jsou desne pracoviti, ale postradaji jednu dulezitou vec – nedbaji na kvalitu prace a co se tyce slova preciznost, to tu snad ani neznaji. Proste hlavne at je vsechno udelany co nejdriv, at to co nejrychleji vydela penize, nejlepe hned a ja muzu jit domu nakrmit rodinu a na pivo… Staci jim dat treba blbej letak, at ho ohnou napul, ale oni o ohnou takovym zpusobem, ze jsem si prvne myslela, ze na ne nekdo sedl, tak se tak divne rozjely….a ono ani nahodou, proste ohnou to tak, jak jim to prijde pod ruku! Minule jsem potrebovala udelat vizitky, tak jsem je dala jednomu dobrakovi, stazistovi, nastrihat takovym tim strihacim strojem…on je teda strasne hodnej ten kluk, ale kdyz mi podal oskubanou vizitku, esi teda to takhle staci, tak jsem myslela, ze fakt vyletim z kuze! Jak kdyby to strihal nuztickama na nehty a kez by aspon neodstrihl kus loga! Ja je fakt nechapu…jsem se rozesmala, esi si ze me dela srandu, esi jako tohle je podle nej rovne a on se trubka zepta, kde to neni rovne???? Haaaa !!!! proste jsou jini  jo a jednou, to bylo taky dobry, sefik se rozhodl, ze dame novy lina do tridy, rozhodl to v 5 vecer, kdyz v 6 je konec pracovni doby, takze samozrejme to mela byt prace supsup…slo jim to pekne od ruky, ale dostalo me, ze oni proste vyklidili tu tridu a potom dali lepidlo na zem, na to stary lino s plno bublinama a dirama a odtrzenyma castima a na to nalepili to novy !!! jako nejsem zrovna praktickej typ, ale musela jsem zasahnout a ukazat jim, jak se to dela u nas…takze na me pet chlapu cumelo, jak odtrhavam lino, cistim zem a potom na ten kus lepim to novy – nevim, esi to je spravnej postup, nejsem remeslnik, ale musim se pochlubit, ze moje lino drzi dodnes a to jejich vypada jak to pred tim… tak jsem holka sikovna 
No, pro dnesek to staci, vypadla nam elektrina, tak jsem se rozhodla vam neco malo napsat, ale vypada to, ze zase naskoci, takze budem moci pracovat  tyhle vypadky elektriny zase tak spatny )))))

I love Cameroon

Tak k vam prijel minuly tyden svaty martin a tady zacinaji slusny vedra…docela bych brala, kdybyste mi poslali nejaky ten stupinek dolu. V noci je takovy teplo, ze deti obcas spi na zemi na dlazdicich a myslim, ze je budu brzo nasledovat…No a pres den ani nemluve. Je to docela narez chodit po ulici v kosili a v saku v tomhle horku. Jo, prosim, tady se chodi v oblecich obdobi destu, obdobi sucha, proste porad…byl pro me docela sok, jak tu chodi vsichni ohakli, ucitele ve skolach kalhoty, kosile a kravaty, zensky v kancelarich a na recepcich v kostymcich, musim priznat, ze tu dbaji o svuj zevnejsek o mnoho vic nez u nas. My, evropani, mame hooodne zkresleny predstavy o tom, jak chodi oblikany v Africe ! predstavujeme si, ze si tu uvazou kozesinu kolem pasu, div ze nenosi sukne z lupenu, chodi bosi. Kdyz jsem to rikala lidem v praci, tak se smali jak divi ! tady totiz kazdy nosi do prace obleky, at jste ucitel, pracujete na recepci nebo jste reditelem nejaky firmy. Jeden vecer jsme sla k Akwovi a tak divne na me koukal, tak jsem se zeptala, co se deje, v duchu ajaj, zase jsem neco udelala spatne, proti africky zvykum, a on ze bez urazky, ale ze na evropanku chodim pekne oblikana  ze pro ne je evropa kontinentem mody, vsichni sik oblikani, ale kdyz sem pak nekdo z evropy prijede, jsou desne zklamani. Ono co si budem povidat, myslime si, ze kdyz si vezmeme hardy, co nosime na zahradu nebo po doma, tak tu budeme za hvezdy. Nejlepe vsechno vytahany, abychom tu neumreli vedrem…Musim priznat, ze tu chodi oblikani lip nez u nas. Nekdy az padam na zadek, jak elegantne chodi do skoly ! podpatecky, sukne, kosile, vsechno super moderni, vlasy vycesany, je to jak na modni prehlidce. Ono totiz v africe se posuzuje uspech hodne podle vzhledu, takze pokud chcete, aby vas lidi uznavali, musite se proste hezky oblect. No a samozrejme i uspech u obchodnich schuzek casto zavisi na vasem zevnejsku. Sice mam vyhodu, ze jsem bila, ale prece jen musim k tomu pridat nejaky sperk, podpatky a sako, aby me fakt brali jako nekoho dulezityho. Takze mi prosim minuly tyden promluvil sef do duse, ze bych si mela z kazdy vyplaty povinne koupit neco na sebe a vybavit tak postupne svuj satnik, protoze me takhle, jak chodim oblikana (docela me urazil, co si budem povidat, Akwa me prece chvalil  ), me nemuze pustit do firem na jednani. Nebyla jsem z toho moc odvarena, ale coz…Nooo, ale vzapeti dodal, ze by teda byl rad, kdybych si vzala jedno odpoledne volno a sla na nakupy se svou sestrou Carol, protoze ona umi prece jen sjednat super ceny, takze jsem rekla jupiii a sla jsem  …co si budem povidat, kdyz nekam prijdu ja, bila, reknou mi cenu z ktery padnu na zadek – nekdy az petkrat vyssi!!! Takze bez ni bych si nakoupila za tech svych 25 000 (cca 1000 Kc) jednu kosili a sukni, s ni jsem vysla z trziste s kosili, dvema suknema, brylema a dvema sakama. Vlastne trema, po ceste nazpatek jsem videla naaadherny sako, od mexx woman a to jsem proste chtela mit, akorat jsem mela v kapse posledni 2000 (75 Kc)…nabidl holomek asi 6000, ale my s Carol, ze nemame uz na taxik zpatky, ze mame posledni 2000, tak mi ho nakonec dobrak dal…asi se mu zzelelo chudy belosky  jinak docela dobre to funguje hrat si na chudou tady v africe  Carol uz automaticky rika, kdyz nastupujeme do taxiku, ze at si nemysli, ze vsichni belosi jsou bohati, ze tady terez teda zrovna neni. oni totiz kdyz vidi bilyho, tak by z nej vymackali co nejvic, jeste vic nez ma a verte mi, ze kamerunci jsou na to odbornici! Kdyz ale hrajete na to, ze fakt nic nemate, ze jste chudy, tak zkrotnou…jednou jsme se byli projit s Carol a Patricii (myma novyma sestrama) do pristavu, abych taky konecne videla more  no a byla jsem v takovym zachvatu z toho, ze jsem fotila a fotila a nevsimly jsme si, trubky, ze jsme vesly do vojenskyho prostoru…takze jsem si vesele hrala s fotakem, az ke me prisel typek se samopalama, ze co tu delame, ze at jdeme okamzite k nemu do kancelare… no jasny, ze z nas chtel vytahnout penize a nejlepe mi zabavit fotak…museli jsme mu dat nase obcanky, ja vytahla tu svoji zmuchlanou, jeste neoverenou!!!, fotokopii svyho pasu (nastesti si niceho nevsimli, kamos za to vysolil 20 000!!), a ze prej jestli vime, ze fotit ve vojensky zone je trestny a ze klidne muzu byt spion a ze nas da zavrit. Zacalo to byt docela drsny, chlapek nezertoval, porad neco se spionazi, zbytek jsem moc nerozumela. No prislo mi to smesny, si fotim lodky a on z toho dela…takze jsem proste vstala a zacala mu vysvetlovat, ze at se podiva na fotky, ze jsem fotila more a ze miluju more a u nas ho bohuzel nemame a ze jsem se nemohla udrzet a fotila a fotila… a zacalo nase divadlo. Carol na nej ze prej at si nemysli, ze jsou vsichni belosi bohati, ze ja pochazim ze strasne chudy zeme, ktera se jmenuje ceska republika, ze to je byvaly sssr a ze tohle je poprvy v zivote, co ja chudak vidim more. Takze jsem si prisadila, ze si nedokaze predstavit, co to je 40 komunismu, ze jsme nemohli nic, cestovat, nebylo tam jidlo a ze jsem prijela do kamerunu vydelat penize. A Carol hned ze tohle jsou pro me moje nejlepsi prazdniny v zivote, ze miluju Kamerun a ze bych tu nejradsi zustala, protoze se tu mam o mnoho lip nez u nas doma. A ze tu kameru mi koupili oni…   v duchu jsem fakt brecela smichy, ale nasadila jsem strasne smutnej a zbidacenej pohled, on na nas tak zmatene koukal a pak mavl rukou a at jdeme. Co si budem povidat, ulevilo se mi ;) ale dostala jsem zaroven super lekci, jak vyzrat na tyhle vycurany Kamerunce…No tahle Carol je celkove povedena, neskutecna herecka! Jednou me prijel navstivit jeden kamarad domu a ona misto toho, aby proste rekla pravdu, ze jsem u kamosky, tak rekla, ze je zrovna ceskej statni svatek a ze jsem s ostatnima cechama na oslave…(ze nas tady cechu je!  ) takze pak kdyz se me zeptal, jaka byla oslava cesky nezavislosti, tak jsem chvilku koukala, o co mu jde  nebo jednomu znamymu na otazku, kde byla dva roky, odpovedela, ze v senegalu a ze se tam vdala, ale pak se rozvedla a ma z toho manzelstvi syna (ten syn je malej antony, chudak, jede v tom nevinne). No a samozrejme se mnou se taky seznamila v senegalu! Jsem se ji zeptala, jestli by nebylo snazsi rict, ze byla proste v Yaounde a ze ja jsem sem neprijela pracovat za ni, ale proste nahodou s ni bydlim…jenze tohle je proste kamerunska natura, neuveritelni vypraveci !!! proste jim nemuzete verit, jsou schopni vam nakukat, ze jejich deda byl prvnim prezidentem kamerunu a ze jeho bratr hraje za Barcelonu. No a story s tim, ze ma dite, samozrejme ma taky svuj ucel ! tady totiz jsou zensky zvykly, ze jim chlapi podstrkujou penize a cim vic deti, tim vic penez prece potrebujou, och jak logicke  kdyz o vas nejakej stoji, tak si vas proste musi koupit…ale prijde mi docela smutny, jak velkou roli tu hraji penize. Ze prej u nas je to zvrhly, ze v tyhle moderni dobe se uz nekouka na city. Chva, tady se nehraje na nejakou lasku, nene, nemas penize, nemas holku. Kamerunky tu na me koukaly jak na blazna, kdyz jsem jim zacala vypravet, ze od chlapa nic nechci, ze jsem hrda, ze nerada, kdyz mi plati vsechno…fakt me vynadaly ! ze takhle se tu nemuzu chovat, ze at na to zapomenu, ze kdyz mi nedava darky, nekupuje obleceni a nedava penize, ze ho mam okamzite pustit k vode. A se znechucenim mi vypravely, jaci jsou belosi skrti, ze jim teda sice kupujou obleceni, plati skolu, ale ze aby vytahli penize a dali jim neco na utratu, to je ani nehne. No tak jsem se jim fakt vysmala, ze by mohly byt radi, ze aspon neco, protoze u nas v evrope na to muzou zapomenout, tam dostaneme darky mozna tak na narozky, vanoce, svatek a obcas nejaky pozvani do restaurace. Nechapaly  a kdyz si kluk chce vzit nekoho za zenu, tak si ji musi vykoupit. Zalezi na kmeni a taky na tradicich, ale v zasade cena zeny stoupa se vzdelanim a se vzhledem. Takze pokud ma nektera inzenyra, ma fakt super postavu, chodi krasne oblikana a umi varit, tak potom rodina vydela fakt jmeni !!! vlastne investovat do vzdelani dcer je docela velkej business, rodice citi rychlou navratnost investice  no a to taky vysvetluje, proc rodice drzi holky zkratka, pekne doma, pomahat, ucit se, varit, chodit sportovat, protoze pak je muzou proste vyhodne provdat. Bohuzel jsou i pripady, kdy vztah je fakt z lasky, ale protoze si zenich taktak muze dovolit koupit nevestu, tak proste nedostane pozehnani a vztah bud konci nebo zijou mimo, ale nemuzou pocitat s podporou z nevestiny strany. Tohle mi tu prijde takovy nechutny, neustale ze vsech chlapu zdimat penize, kdyz tu vidim ty stary belochy, co muzou byt klido mym pradedou, a maji vedle sebe holku mladsi jak ja na diskotece, tak si fakt rikam, co vsechno je clovek schopnej obetovat pro penize. Jenze bohuzel to je tak, rodina je chuda, holka vypada trosku k svetu, tak se vsichni modli, aby se chytla nejakyho staryho bohatyho belocha, ktery potom vytahne celou rodinku z nouze…o vernosti tu samozrejme mluvit nebudu  no kdyz jsme u toho, tohle je jedna z nejzhavejsich zemi na svete, opravdu to tu sexualne zije ! takze neni divu, ze AIDS tu je fakt rozsireny…ani nechci vedet, kdo z mych kolegu kolem me ho muze mit…
No kdyz jsme u tech nemoci, tak jsem mela tu super nebezpecnou nemoc malarii…pravda, ze ten zachvat nebyl zrovna prijemnej, strasne moc se potite, pak je vam najednou strasna zima a takhle se to opakovala az do rana, takze jsem si rekla, ze neco neni v poradku a vyrazila jsem za pani doktorkou verou. Chva, tak se tak pekne zasmala, jooo, terezko, tak to mas malarii  to tu berou v klidku, jak rikam, pro ne je to jak chripka. Vlastne to ani neni tak nebezpecny, kdyz se to zachyti na zacatku a leci se to. Problem je, ze leky jsou tak drahy, ze vetsina lidi to proste hodi za hlavu a prasky si nekoupi, proto na malarii porad umira tolik lidi…diky tomu, ze jsem brala leky proti malarii (pak jsem je vysadila, protoze mi kamoska rikala, ze je vysadila a ze vpoho, nacez ja se samozrejme rozhodla udelat to samy a hle, tyden na to malarie), tak zachvaty nebyly nejaky hrozny. Po celou dobu se akorat priserne potite, a porad spite. V zivote jsem neprospala za tri dny takovych hodin ! jinak je docela podly, ze vubec nepocitujete zizen, takze kdyby do me nelili porad vodu, tak bych ani moc nepila, a mohla bych skoncit jako docela dost lidi tady - na dehydrataci.
Jinak moje kariera v Mac Darwin pokracuje docela zdarne, uz jsem pochopila ten jejich marketingovej tah najmout si bilou kuzi a vsude ji vystavovat, takze jsem proste vsude ! brozurky, sedim na recepci, chodim do radia a televize, do firem, chodim do skol, lzu jak kdyz tiskne, ale dobry, sef je spokojenej  na verejnosti si hraju na to, ze jsem prosim specialistka na vysokoskolskou vyuku a na vzdelani, tak proto jsem prijela do tyhle skoly, abych trosku prizpusobila vyuku evropskym normam (haha, jeste ted nevim, co si pod tim mam predstavit), no a ze tu mam za ukol zlepsit uroven vzdelani. Takze ted prosim pripravuju magisterske dalkove studium a potom jeste studium v anglictine. Super, hlavne ze o tom hodne vim. Jenze tady jsou strasni improvizatori, jednou zapli pocitac a uz proste umi pracovat s pocitacem, ja jsem studovala vejsku, tak prece o tom vim dost na to, abych jim to tady taky zavedla. A taky me dostava, ze me porad posila do radii, ja, ktera ma jeste ted problemy se poradne vyjadrit ve franine! Fakt ho za to miluju. Kdyz jsem poprvy sla mluvit do radia, tak jsem byla fakt vyklepana, ale dobry, mela jsem svuj papir s otazkama a odpovedima a jeste jsem pripominala tomu typkovi, ze at se ridi podle toho papiru! On ze jo a tak jsme jeli. Jenze dosly otazky na papire a on pokracoval! Boze, vubec jsem mu nerozumela, usmev nestacil, byla jsem v radiu, takze jsem odpovidala fakt mlhave a kulila na nej oci, at prestane! Po dvou mych odpovedich asi pochopil, ze se mnou to vysilani nebude moc velka zabava a utnul...no myslela jsem, ze ho zaskrtim! Ha, ale v dalsim radiu me cekalo jeste vetsi prekvapeni  tam to totiz nebylo formou rozhovoru s jednim a pak s druhym hostem, ale otazky byly nastridacku se vsema hostama, proste se ptal, jak ho napadlo. Byla jsem celou hodinu jak na trni, trosku me teda odreagoval sef, protoze jedny dlouhy pisnicky usnul, a nemel se k probuzeni ani kdyz zacala debata. Moderator si niceho nevsiml, az kdyz se ho na neco zeptal a on dlouho neodpovidal, tak se zdesene podival, ze sef spi  no byla zrovna hodina siesty, po 13 hodine, takze neusnul nejen sef pri vysilani, ale i ten typek za sklem, co to obcas prerusi a hodi tam nejakou pisnicku, abychom si oddechli    zoufale jsme tam na neho tukali a mavali, at se probudi, ale kdepak…no ale pak legrace skoncila, protoze se me z niceho nic zeptal, co bych teda rekla takhle na zaver rodicum, studentum a vsem, co nas poslouchaji, pricemz nezapomnel podotknout, ze nas posloucha cely kamerun (byla jsem v celostatnim, nejposlouchanejsim radiu). Ha, tuhle odpoved jsem si fakt nepripravila, takze mi lehce zmrzl usmev na rtech…ale neco jsem vypotila, vysilani skoncilo, sef mi vlepil pusu a ze dobry a sli jsme…
Jinak uz jsem si paradne zvykla na mistni zivot  doualu uz znam skoro jak svy boty, prijde mi, ze uz jsem projela snad kazdou ctvrt vcetne tech chudych na predmesti, kde zrovna nemate chut vytahovat fotak  a uz me ani netrapi taxiky, to ze kricim potupne svoji destinaci a oni jen tak projedou…jediny, co mi trosku pije krev, jsou ty zacpy tady, si nedokazete predstavit !!! vam to musim natocit nekdy. Jeden den jsem cestovala do prace 1h 45min a z prace skoro 2h !!! docela me to dostalo, to je jak kdybych cestovala kazdy den z brtnice do prahy a zpatky! Ale nastesti jsem nasla zpusob, jak si cestu zprijemnit. Proste si vytahnu knizku a ctu si. Vsichni na me koukaji v taxiku jak na exota, protoze tady proste nikdo necte, natozto v hromadny doprave ! navic si svitim baterkou na mobilu, pac se po sesty stmiva, abych nasadila tomu exotovi korunu…co taky lidi nechapou, jsou moje oblibeny prochazky do prace. Tady totiz lidi chodi, protoze nemaji penize, a tak si nemuzou vzit taxika. Prijde jim strasne vtipny, ze ja jdu pesky, protoze me to bavi…
Kdyz jsme u toho chozeni, do nedavny doby myho jedinyho sportu, jednu nedeli rano jsem sla s mamcou behat. Prosim, tady se kazdej v sobotu a v nedeli rano zvedne a jde sportovat. Kdyz rikam rano, myslim tim 5:30, 6 hodin, proste se svitanim  vzhledem k tomu, ze vstavam kazdy rano v 5:30, budim se jak trubka takhle i o vikendu, tak jsem se hecla a ze pujdu s ni. Co si budem povidat, trosku jsem se nutila, na behani mam rada ten pocit, kdyz dobehnu, ovsem do toho zacatku se musim nutit…ALE, tak zabavny behani jsem v zivote nezazila!!!zirala jsem nejvic! V sest rano ulice plny lidi, vsichni v elastacich, trickach, botaskach, mlady, stary, tlusty, hubeny, vsichni bezi! Pred nama bezela jedna stara pani, takova ta prava macata africka mamca, proste parada, tohle v cechach nevidite. No a dobehli jsme do jednoho parku, kde bylo hafo moc lidi a krom bezcu tam bylo i nekolik skupinek cvicicich; ke kterym se proste pripojite podle toho, co mate chut zrovna cvicit. Jedni cvicili neco jako aerobic, dalsi posilovali, my se pripojili k jedny skupince, kde predcvicoval nejak fotbalovej trener. Deset minut jsme si dali do tela a bezeli dal. Po ceste jsme potkali jeste nekolik takovych skupinek, bezite po silnici a najednou uprostred skupinka lidi, co dela lehy sedy. Bezite dal a tam jsou naproti sobe dvojice a za veleni trenera se ruzne protahujou. Neskutecne me to prekvapilo, prijemne ! behani je tu proste kolektivni sport, protoze behaji vsichni a navic si muzete kdykoli zacvicit, staci jen dobehnout k nejaky skupince. Co mi ale vyrazilo dech, vybehli jsme ze zatacku a pred nama neskutecnej dav bezcu, bylo jich neco kolem stovky a nebala bych se jeste pridat, tak jsem se zeptala, esi to je nejakej zavod a mamca ze ne, ze nekteri proste radsi behaji v takhle velky skupine. Tak jsme se k nim pridali, chvilu bezeli, pak se celej dav zastavil, lidi se rozestoupili a nechali uprostred ulicku, kde chodil pan a zpival a porad neco pokrikoval a my tancovali, tleskali, zpivali (ja ne)…tak paradni atmosferu jsem pri sportu jen tak nezazila. Dohromady nam to behani zabralo asi dve a pul hodiny, je to tak zabavny, ze vam to ani neprijde ! fakt bych vam to prala zazit! Tuhle nedeli jdu znova, uz se nemuzu dockat 
Jinak zrovna jsem byla navstivit pred chvilkou Mango a Wrangler a nato jeste kanadsky centrum, protoze kamoska by rada vycestovala, tak najednou kolem me bylo strasne moc bilyho, zapadniho, uplne se mi zastesklo po domovine…ale kamerun je uzasnej! Uzivam si to tu nejvic  citim se tu fakt jako doma…zrovna ted v sobotu byla jedna akce pro studenty na univerzite, my tam trapaci delali promo pro Mac Darwin, a soucasti bylo i predstavovani tradicnich kamerunskych kultur. Studenti si prinesli svy obleceni, ze stanku si udelali svoji vesnici a tancovali svy tance, zpivali, ukazovali, jak uctivaji svy krale ve vesnici. Bylo to neco uzasnyho! Kultura jet u neuveritelne spojuje, az je mi obcas smutno, jak to u nas vymizelo…Ha, ale prece jen jsem kus nasi kultury vyvezla – slivovici! Poprvy, co mi tolik lidi reklo, ze je to fakt vyborny a at urcite necham poslat dalsi! Dokonce i holky si to zamilovali    Miluju tenhle narod  a vy byste si to tu taky zamilovali, takze nevahejte a dorazte 

ja a kamerun potretiii :)

Zitra to bude ctyri tydny, co jsem prijela do Kamerunu...wow...musim rict, ze jsem se tu prijemne zabydlela! stale marne cekam na ten vsemi slibovany kulturni sok, kterymu sem tady mela celit, zatim neprisel a ani nevypada, ze by prijit mel, takze uf :) uz me ani neprijde, ze lidi tady maji jinou barvu, citim se, jako kdybych byla jednou z nich. jen kdyz se potom s nima fotim, tak se vydesim, jak moc jsem bila :))) oni tu totiz jsou fakt cerni cerni!!:)) a kdyz uz jsme u toho, uz vim, proc se rika makat jak cerna...do prace dorazim tak cca v 7:30 a makam do 18:00 nekdy i dyl, plus sobota dopoledne, takze paradicka..nevim, proc mame tak blbe zafixovany, ze jsou africani lenosi, musim to hned poprit! vsichni tu makaji jak sroubci, jedete rano v 6:30 mestem a uz se to tu hemzi stankarema, lidi tlaci voziky s ovocem, koblizkama, kobercema, na co si vzpomenete! nejlepsi jsou ti, co nesou celej svuj obchudek na hlave, jedna pani tam mela tri plata vajicek a na nich bagety a kybl s majonezou :)) jeden pan zase takhle nesl pet matracek, nechapu...a hlava taky slouzi jako dobra vyloha – treba prodavaci bot jsou oveseny botama a na hlavu si daji jeste jednu, a by lidi videli novy zboti :)) ale takovy lidi tu potkate fakt vsude, i nakup nosi na hlave! mozna se to taky naucim, budu machr u nas, chva! (teda puvodne jsem chtela prijet z kamerunu s tim, ze budu umet surfovat, ale vzhledem k tomu, ze vsem musim vysvetlovat, co to je vubec surf, pochybuju, ze je tu takova vyhlasena surfarska oblast, jak tvrdil google!!) no a takhle si to tu ti lidi stradujou celej den, a vecer kolem osmy kdyz jedete domu, tak ti lidi jeste porad sedi u toho svyho stanku a kdyz jdete za zabavou, tak jeste i v 11 si u nich muzete koupit neco na zub...kdepak, tady lidi pecou na nejaky volno, soboty, nedele, vecerni odpocinek, musi makat, aby mohli uzivit rodinu, nemaji totiz za zadkem stat, kterej by se o ne postaral, jak to mame mi v Evrope...takze si laskave prestanme stezovat :)
Jinak musim rict, ze me to tu vazne bavi! Prace je fakt super, desne ruznoroda, setkavam se s ruznyma zajimavyma lidma, proste parada :) musim priznat, se vsi skromnosti, ze jsem tu fakt za hvezdu :))) protoze kamkoli vejdu, vsude se mi div neklani, vsichni me tak pekne usluzne oslovuji madam, div by se nepretrhli, aby mi uvolnili zidli na sezeni, proste zlati! minule jsem cekala na kamosku asi deset minut a za chvilku mi jeden stankar donesl svoji zidlicku, abych nemusela cekat ve stoje prej! joo a to se vam musim pochlubit, byla jsem taky na obidku u sefika jejich nejvetsi televize, neco jako u nas nova, prijemny to bylo! jeli jsme k nemu domu, pac to je kamos toho myho sefa, tak jsem konecne videla, jak si ziji bohati kamerunci...teda zarizeni bez jakyhokoli vkusu, jako kdyz prijde bulimicka k lednici a sni vsechno na co prijde, tak i tihle, kdyz se dostali k penezum, koupili vsechno co jim prislo pod ruku! ve vstupni hale byly hned tri obrovsky stoly, jeden tak imitace 18.stoleti, dalsi nejakej orient a treti super moderni nizkej s kozenyma kreslama okolo...a takhle to vypadalo v celym baraku :)) ale lidi to byli fakt prijemni! kdyz nas pozvali ke stolu, tak jsem se vzorne posadila, jak me to pekne ucili ve francii, prostrela jsem si ubrousek na sukni, proste slusne vychovana holka z dobre rodiny, abych se neztrapnila, ale po chvilce jsem zjistila, ze nejakou stolni etiketu moc nehroti ani ti nejbohatsi :))) sefik telky po chvilce odlozil pribor a vrhl se na jidlo rukama, rozvalenej na zidlicce jak v nejaky hospode, mluvil na me s plnou pusou, sluzebnictvo kolem nas litalo se sampanskym, takze z toho nakonec bylo takovy super posezeni a jeste jsem odesla mirna picla :)) jinak jeste ten vecer jsem mela prilezitost videt druhy extrem, a to chudou rodinu...jedna stazistka tady z prace, Charlotte, me vzala k sobe domu a az smutno mi z toho bylo! pochazi ze sesti deti, rodice se rozhodli obetovat cely svuj zivot praci, aby mohli detem zaplatit skolu a ty tak mohly zit jednou lepsi zivot...(ale pravda, ze se jim to zcasti podarilo – tri sourozenci jsou v nemecku, vystudovali tam vejsku a ted tam pracuji, na dalsi tri uz nezbylo tolik penez, tak studuji tady v kamerunu)...navic tatinek mel loni mrtvicku, takze je ted na voziku a nemuze pracovat, maminka vysiva povleceni a sije saty, takze taky zadny terno! ale strasne vrele me privitali, Charlotte zacala nosit ukazky, co vsechno doma vysivaji, jedno povleceni na polstar jsem hned vyfasovala na pamatku a jeste se mi rekla, ze by pro me strasne rada navrhla nejaky kamerunsky saty a usila mi je, cemuz jsem se samozrejme moc nebranila :)) jinak tahle Charlotte je moc dobra duse! hned v nedeli, kdyz jsem se konecne mohla krasne vyspat, tak mi zavolala v sest rano, ze mi chce poprat dobre rano a ze teda doufa, ze me nevzbudila, hahha, me fakt rozesmala, tak ja jako ze ne, ze vpoho, ze jsme zrovna vstala a ze je desne mila a ze ji teda taky preju pekny rano :)) ma ve zvyku mi vzdycky tak blbe volat, minule mi takhle volala v sobotu rano, uz o pul sesty, ze abych prej nezaspala do prace, grrr, zrovna jsem mohla vstavat v sedm, je fakt vtipna :))) vstava strasne brzo, jako ostatne vsichni tady...uz v pet hodin rano je kazdej na nohou a pere pradlo, vari, uklizi a v sedm vyrazi do prace, neuveritelni lidi tady! zrovna tuhle sobotu mi zase Charlotte psala, esi se za ni nechci stavit v nedeli trosku driv (byla jsem k ni pozvana na obed), tak v sest rano, ze muzeme jit behat a pak s ni muzu jit do kostela a tak....no ponevadz jsem zrovna v sobotu sla ven, tak sem napsala, ze priste, takze tuhle nedeli pravdepodobne :))jinak ted v sobotu jsem poprve byla v baru, kde se i tanci, musim priznat, ze to byl nezapomenutelny zazitek!!! ten jejich tanec me opravdu vydesil, strasne zvireci pohyby, s takovym sexualnim podtextem, vsichni se na sebe strasne lepili, no nevim, esi si na tohle zvyknu...to krouceni brazilcu je jen slabej odvar! jsem rada, ze jsem mela prilezitost stravit takovyho casu prave z brazilcema, protoze to je takovej predstupen kameruncu, takze aspon nemam takovej sok z ty jejich kultury tady :)) nemluve treba o jejich amanha, amanha (sliby, ze zitra neco udelaji), protoze tady to jejich zitra je spis nikdy...jooo a balici techniky brazilcu, jako ze wow, ses krasna a treti veta jeste nez znaji vase jmeno zni, jestli si vas muzou vzit, tak ty taky hrave predci ty kamerunsky. ti se tady s tim nemazli, vam reknou, madam, jste tak krasna, muzu vam udelat dite? jeden me fakt dostal, ze prej bych si zaslouzila mit s nim dvojcata, hahaha, no tak jsem se fakt rozesmala, ze takovou nabidku jsem jeste nedostala, ale ze teda dekuju, nechci :) se pokazdy musim smat, kdyz na me tohle tady vybali, oni samozrejme nechapou, vzdyt to je prece to nejlepsi, co mi muzou nabidnout! totiz kdyby to nabidli mistni holce, tak bych se nedivila, kdyby kazda druha s diky prijala...kamos, ten rakusak, florian se jmenuje, bydli s jednim kameruncem a ten se mu snazil zavdecit tim, ze mu vodil vecer co vecer nejakou svoji kamaradku, jestli si s ni nechce uzit nebo si ji vzit...a ta holka by samozrejme sla, hned, dobrovolne! jinak chva, jsem u nich jednou spala, to je jen takovej jeden kamrlik, kam se vejde sotva ta manzelska postel, kterou spolu sdili, zachod a sprchu v jednom maji spolecnou pro celou ctvrt a pro vodu se chodi do studny (ne jen tak ledajaka, pekne hluboka, kam hodite ten kybl na provazku a pak rucne tahate nahoru, zadna kladka nebo dokonce pokrocilejsi mechanismy :) )...to byl zazitek, poprve v zivote jsem tohle vyzkousela a nezda se to, ale je to docela makacka :) florian uz byl mega zrucnej, mu ten provazek jen svistel pod rukama, je videt, ze ty dva mesice v kamerunu ho naucily :))) musim rict, ze mam fakt stesti, ze bydlim, kde bydlim!!! ten barak je proste jak v evrope, ma nekolik mistnosti, zachod, koupelnu. ono totiz vetsina domu je tak blbe stavena, ze zachod a sprcha jsou v jednom kamrliku, ale malinkatym, ze tam je misto jenom pro ten zachod a nad zachodem je ta sprcha, pod kterou se sprchujete...takze se klidne muzete sprchovat v sede na zachode :)) jinak nemusim zminovat, ze v tom pripade je prkynko permanentne mokry, vcetne podlahy...no a nekde to ma jeste vetsi grady, protoze tam nemaji ani tu zachodovou misu, ale jenom diru v zemi (turecky zachody jsou proti tomu luxus) a nad tou dirou tu sprchu, takze parada, nevite, jestli to mokro je od te vody nebo moci, co neodtekla do te diry...(mimochodem, presnte takovouhle ''socialku'' ma ten chudak rakusak, navic je musi sdilet s dalsima 20 lidma z okolnich chysi)..
no ale vedle toho super baraku tu je jeste ta super rodina, se kterou bydlim!!! jsou fakt k nezaplaceni; uz od prvniho dne jsem se tam fakt citila jak doma...mamca ma docela dost moderni pristup k zivotu...je rozvedena, prej ze desnej zazitek to manzelstvi, stacilo jednou, takze si druhyho synka udelala rekla bych s jednim hodne dobrym kamaradem, protoze je u nas docela casto. na mistni pomery je tohle hooodne odvazny krok!! maka v oil libya na docela sluznym miste, takze svy dva synky vpoho uzivi a vedle toho jeste pradlenu, co k nam chodi dvakrat tydne (chachaaa, to jsem se dozvedela teprve tedkom, furt jsem vsechno prala v ruce a odted uz vestinu nemusiiiim), chuvu od malyho, co ho doprovazi a vyzvedava do skoly, vari jidlo a uklizi – dokonce i muj pokoj, boze, ja budu rozmazlena :)) jinak chuva, to neni zadna stara pani, je ji 28, holka od rany, docela slusne ztrestena, dobre se s ni povida :) a jeste k sobe domu vzala mamca dceru od jedne sve kamosky..tady je totiz super zvyk, ze si rodiny navzajem pomahaji, takze irene kdyz videla, v jakych ubohych podminkach tahle holka zije a navic studuje obor, ktery k ni vubec nesedi, jen ji proste rodice neporadili a hnali ji do toho, co da nejvic penez, rozhodla se, ze se ji tenhle rok ujme, takze bydli taky s nama :) bilance: 4 zensky, 2 kluci :) je mi s nima fajn! dokonce jsem v den narozenin otevrela rano dvere od pokoje a pred nima jsem nasla zabalenej darecek :))) koupila mi takovy hezky zabky a nausky s priveskem na krk, udelalo mi to neuveritelnou radost!!takovy mily prekvapeni jsem necekala!!!a co je docela vtipny, na co si teda porad zvykam, ze si proste tak automaticky pujcujou mi veci...minule jsme sli s mamcou a tim jejim kamaradem do restaurace vecer a ona se mi zacala hrabat ve sminkach, ze si pujci tu cernou tuzku, co tam mam...no evidentne to nebylo poprvy, co si ji pujcovala, sla na jisto :)) anebo za mnou prijde, ze si pujcila ty pekny koralky, co jsem tam mela, rano si prijde do pokoje pro muj deodorant, holky si pujcujou muj fotak, pohodicka :) florian rikal, ze silel, hledal po pokoji svuj ipod a pak s nim prisel domu ten jeho spolubydla, proste normalka, co je tvoje, to je i moje :) a jeste jednim gestem me irene dostala – jsme jedli k veceri nejakou jejich mistni rybu, fakt dobra musim rict, no ale zamozrejme jsem plno veci vynechala, vcetne hlavy, rozvrtanej talir nechutne a ona ze jestli budu jist tu hlavu a kdyz jsem rekla, ze ne, tak jestli si ji muze vzit...takovy mily, ze si proste ode me z talire vezme my jidlo, se fakt citim jak doma :))
jinak kdyz jsem minule nacala tu otazku nabozenstvi...uz se mi ulevi, kdyz zjistim, ze jsou lidi proste klasicti krestani..ke svymu zdeseni jsem zjistila, ze charlotte a jeste jedna holcina Vicky z prace patri k jehovistum, no vsak vite, jaky blby predsudky my mame vuci temhle lidem..a pritom jsou strasne mili,normalni lidi :) a jedna holcina, takova desne vtipna, ta obcas prohodi neco o dablovi, tak te se radsi ani neptam, co ze to vyznava...minule se zacali tady v praci bavit o carodejnictvi, popravde receno, citila jsem se tak trosku jak v jinym svete, furt jsem se sama sebe ptala, jestli si ze me delaji srandu, nebo jestli jsem jenom ja tak prizemni... jeden profesor !!! prej ze existuje skola carodejnictvi, na haiti a kdyz ja na to ze hahaha, to bych rada vedela, co se tam studuje, tak on ze ruzny lektvary a historie carodejnictvi a ze jeho kamarad ma phd z toho...no tak fakt me rozesmal!!ale tim to neskoncilo!!ti lidi tomu tady vazne veri!se mi snazili vtlouct do hlavy, ze jakmile se mi dostane do ruky knizka carodejnictvi, ze ji zaboha nemuzu cist, protoze by me to ocarovalo a zblaznila bych se, pry na to totiz nejsem dusevne pripravena...co vam budu povidat, docela rada bych si ted tu knizku precetla :) a ze carodejnice caruji hlavne v noci, ze se neviditelny prochazeji po ulici a pachaji zlo (haha, rekla bych ze tu kriminalitu tady nezpusobuje nic nadprirozenyho, ale budiz)..no a kdyz jsem rekla, ze jim fakt neverim, ze to je blbost, at mi reknou nejaky dukaz, tak prej ze loni nejaka carodejnice cestovala do ameriky v krabicce od sardinek, ze vyrazila po setmeni a kdyz letela zpatky v pet rano, tak pristala blbe na strese a propadla se k nekomu domu. ta neboha rodina zavolala policii a ta kdyz prijela, tahle pani carodejka jim rekla celou svoji story, takze prijeli i novinari a televize, natocili ji, nafotili, udelali s ni rozhovor a ted tomu polovina kameruncu veri...no smala jsem se tomuhle pribehu jak diva, omluvila jsem se, ze proste verim ve vedu a ze je absolutne nemozny, aby se lidska bytost vmackla do konzervy a oni na to; ne, terezo, mas pravdu, lidi ne, ale carodejnice ano...po tyhle poznamce jsem to fakt vzdala :)
na jednu stranu se jim ale nedivim, ze veri takovym blbostem, ani s tou prehnanou laskou k bohu me neprekvapuji..kdybychom totiz zili v takovych podminkach, tak bychom asi taky hledali utechu v nejake vire, kde nam povidaji, ze vsechno ma v rukou buh a jednou ta spravedlnost prijde...kdyz se totiz divam na tu jejich politickou a ekonomickou situaci, tak jim ani nic jiho nezbyva, nez doufat v toho boha. prezidentem je tady uz asi 26 let pan biya a nevypada to, ze by se mu nejak z toho mistecka chtelo. a kdyz naaahodou buh da a neco se mu stane, tak ho skoro stoprocentne nahradi jeho synacek nebo nekdo jiny z rodiny, protoze skoro vsechny za tu svoji eru stacil nacpat po vsech moznych dulezitych uradech a jeho kamaradicky z toho svyho kmene taktez. vsichni to vi, ale i kdyz pri kazdych volbach voli nekoho jinyho, vzdycky zahadne vyhrava pan biya...jinak zeme se tvari, ze je demokraticka, politicky stabilni. ona totiz poradna opozice neexistuje, jenom takova trosku naooko, aby se nereklo, ale prijde mi, soude podle toho co ctu a slycham, ze jsou to stejne lidi napojeny na biyu. kdyz totiz nekdo opravdu kritizuje prezidenta, tak ho proste zabijou nebo daji do vezeni. minuly mesic zemrel v usa pri autonehode jeden z nejznamejsich novinaru kamerunu, proslaveny pro svuj ostry jazyk proti politikum, pracoval pro nejvetsi mistni noviny messager. co si budem povidat, nikdo neveri tomu, ze to byla autonehoda, vsichni jsou presvedceni, ze na nej proste poslali svy lidi, vzhledem k blizicim se lednovym volbam. nevim, cemu mam verit, ale docela se priklanim k nazoru vetsiny. pan prezident si takhle uspesne dlazdi cesticku k minimalne dalsim sedmi letum vladnuti (jak uz to v africe byva, po dvou obdobich se prodlouzil prezidentsky mandat z peti na sedm a pro jistotu si pocet mandatu zvysil na nekonecno, takze si muze zustat v cele az do smrti). vsichni si tady z toho delaji srandu, ono jim totiz uz nic jinyho ani nezbyva :) jak mi tu zrovna vedle me tvrdi panove, v africe se prezidenta zbavite bud pucem nebo az si ho buh vezme k sobe. prvni pripad neni v kamerunu moc pravdepodobny, vzhledem k tomu, ze tu je pres 200 etnik, asi tezko budou bojovat vsichni proti sobe. takze zbyva druha moznost a to cekat :)

prvni vikend v douale

Zdravim vsechny z kamerunu! Omlouvam se za delsi odmlku, ale pocitac se mi nakazil mistnim virem a az dneska se mi podarilodostat zpet nejaky dokumenty....mezi nima i blog, ktery jsem vam napsala uz pred dvema tydny, ale cert to vem, prece to nesmazu, kdyz ue jsem to tak pracne sepsala J zitra budu mit snad uz svuj pocitac, takze cerstve novinky poslu co nevidet J

Včera mi byla poprvé zima, super pocit, to si ani nedokážete představit. Za chvilku už přijde období sucha a to bude asi pěkně úmorný. Moje spolupracovnice říkala, že se skoro nedá dýchat kvůli tomu prachu a výparu z motorek + 40 stupnů k tomu…no, těším se J jinak o víkendu jsem konečně potkala i ostatní stážisty, úplně jsem zapomněla, že tu má být ještě někdo jiný, jak jsem byla zaměstnaná myšlenkama na práci, novou rodinu a tak. V pátek po práci mě totiž chytla mírná depka, že to asi nebude zas takový med. Vypadá to, že budu do práce jezdit už na osmou, to znamená kolem sedmé vyjet. Vzhledem k tomu, že mám jít lidem v práci příkladem, tak si ,podle všeho, co jsem pochopila, nemůžu dovolit zaspat…vtipně se mi to stalo hned první den, protože jsem si budíka nastavila ještě podle evropskýho času, neva no J práce bude asi hodně zajímavá…jedná se o soukromou vyšší školu a vzdělávací centrum a protože jim klesl počet žáků, potřebují, aby se někdo postaral o to, aby jich v říjnu nastoupilo co nejvíc…chva a ten někdo jsem já J J Navíc šéfík má tisíc dalších aktivit, neuvěřitelně „busy“ člověk, a tak by chtěl ted chod školy hodit na mě, aby měl čas na svý další obchodíčky…no to mě fakt rozesmálo! J takovej neuvěřitelnej chaos, co tu panuje! Žáci si chodí do školy, kdy chtějí, učitelé taky, pracovníci se tu trousí jeden po druhým…ted je devět a už to vypadá, že tu jsou všichni, ale stejně, ta morálka jejich! Největší starost mi dělá, jak budu vést ty lidi tady, když to jsou všichni staří pánové a děsně huhlají, takže jim nerozumím ani slovo. Ale všichni teda děsní sympatáci…jeden je z Beninu, od pohledu takovej vážnej, rezervovanej, ale dneska když jsem přišla do práce, tak jsem za ním šla a podala mu ruku a hned mě objal a dával mi pusu a že teda jak to tu oba pěkně zvládneme…tak mám radost J a taky tu je jeden mladej týpek z Čadu, strašnej ťuťu J a nosí nějakej jejich místní hábit, no už se těším, až si s ním popovídám trošku…no a k tý mý depce se přidal i fakt, že jsem přijela domů až někdy kolem deváté večer, takže pracovní doba záviděníhodná, už vím, co znamená makat jak černej J a navíc jsem se bavila s jednou holčinou tady a ptala jsem se jí, co takhle dělá po práci a ona že má doma dítě, takže jede domů a já jako že aha a co teda dělá holka, která dítě nemá a ona jako že přece vaří a uklízí…J akwa na mě koneckonců taky koukal jak zjara, když jsem mu nabídla naši slivovici a řekla mu, že to je moje nejoblíbenější pití. Prej že když si nějaká holka tady objedná jenom pivo k jídlu, že si o ní hned udělá špatný obrázek, že to tu není bráno moc pozitivně… prostě holky to tu mají těžší, žádný chození ven večer, nic moc sportovní vyžití…takže po mým druhým dnu vyhlídky nicmoc…

No ale zpět k těm štastnějším chvilkám, v sobotu jsem poprvé viděla stážisty! Šla jsem na AIESEC schůzku, to je ta studentská organizace, přes kterou jsem sehnala tuhle stáž, abych se jim představila. Po pár minutách přišel jeden rakušák, bože jak jsem byla štastná, že vidím někoho bílýho!!! Taky mě hned rozesmál, páč první otázka, na kterou se mě zeptal, s takovým zoufalým výrazem ve tváři byla, esi jsem už ten den něco jedla J no vzhledem k tomu, že byly 4 hodiny odpoledne, tak jako že jo a on že mám teda fakt štěstí…J kecali jsme spolu jak o život, akorát na mě začal z ničeho nic nechápavě koukat a až potom mi došlo, že na něj v tom záchvatu štěstí mluvím česky J J jo, s ním bude sranda, akorát tu je jen do konce září..ale neva, něco se stihne. Byl docela frustrovanej ze svýho výletu na sever, protože jel se skupinkou šesti čínanů a asi trošku zanevřel na tehle národ…takže mi hned oznámil, že na další výlet pojedeme spolu, tak fajn J

Jinak ta jeho otázka, jestli jsem jedla, není zase až tak od věci..oni totiž nemají snídaně, obědy, večeře, svačiny…skoro všichni černoši mi do jednoho tvrdili, že prostě nejí, protože jsou potom unavení a nemůžou pracovat..takže prej jí až večer, paráda JJ doma jsem obcházela už od sedmi od rána ledničku a čekala, až se rodina sejde a půjdeme snídat a furt nic…v jedenáct si šel někdo uloupnout kousek bagety, tak jsem se už prostě zeptala, jestli už jedli snídani, že jsem možná vstala moc pozdě a propásla to a ona že ne, že nesnídají, že at si něco vemu, esi chci…chjo, fakt tu nikdo nic nejí..už si skoro začínám zvykat na dvě jídla denně pokaždý v náhodnou hodinu (protože tady se prostě neřídíte časem).

jéé a zapomněla jsem říct, že je tu jeden portugalec, bože, to je tak super znova mluvit portugalsky, bavit se o lisabonu, portugalcích a tak...byl možná ještě víc nadšenej než já a zůstává tu až do prosince, takže super! Všichni totiž povětšinou odjíždí domů už ted, protože tu byli jen na léto..chvilku jsem si říkala, že škoda, že jsem taky nepřijela se všema na začátku léta,ale pak jsem si vzpomněla, jak jsem si tyhle prázdniny super užila doma, takže vlastně ne, dobře, že jsem dorazila až ted J taky jsem se seznámila asi s dvaceti černochama, všichni sympatáci, ale děsně se mi pletou! A hlavně když potom za náma přišli večer, tak fakt nebyla šance je rozeznat…těžko se mi hledal i Akwa J J šli jsme taky společně všichni bílí na véču, dali jsme si rybku a manioky – chva, to je fakt super, jsme se o nich učili v zemáku a najednou si je tu pěkně jím J akorát jsou teda mega hnusný a děsně smrdí! Jsem pořád přisuzovala ten smrad černochům, ale docela jsem jim křivdila chudákům, ten puch pochází totiž fakt od těch manioků! A je docela vtipný, že at si objednáte jakýkoli pití, vždycky před vás fláknou celou flašku, takže jsem si chtěla dát džus a šup, měla jsem na stole hned litr J J no a štastlivec co si objednal vodu, dostal hnedle dvoulitrovku J J se s tím nemažou…a milovníci piva by měli radost, páč se tu prodávají flašky jenom po 0,75 l.

Teda jídlo je tu fakt výborný! Ty čerstvý ryby, to je k nezaplacení! Včera jsme byli na obědě u kámoše od akwy a jejich maminka nám připravila bongo tchoby (specialita lidí z kmene Bassa; bojovali za nezávislost kamerunu)…jako vypadalo to hrozivě. Černá ryba s černou omáčkou a k tomu vařený banány..popravdě řečeno jsem měla po chuti. Jsem se zasmála, jako že wow, jedla jsem omáčky různých barev, ale černou ještě ne, tak to maminku evidentně pobavilo. Jinak prej to je obyčejná rajčatová omáčka, ale nastrouhají do toho ještě kůru nějakýho stromu, aby dodali chut a barvu. A fakt byla výborná! Prostě zavřít oči a polknout J

Už jsem taky konečně pochopila místní dopravu. Jak už jsem říkala, všichni jezdí taxíkama (autama/motorkama). Nefungují ale na stejným principu jako ty naše. Jezdí si svoje trasy, takže většinou musíte prvně chytit taxík na jedno náměstí, kudy projíždí úplně všechny taxíky a tam přestoupit na jinej taxík. Akorát je blbý, že člověk musí vědět, kam si stoupnout, ke který silnici a hlavně kterým směrem! (mapu města se prosím ještě nikdo neodvážil vyrobit J) No a pak nastává ta vtipnější část, protože se prostě postavíte ke krajnici a musíte křičet tu svoji destinaci na projíždějící auta, dokud nezastaví nějaký dobrák, který tam náhodou jede a který má ještě volný místo…jo, už jsem taky mimochodem seděla na ruční brzdě J včera jsem jela poprvé sama taxíkem a fakt zážitek, jsem se cítila jak trouba, jen tak si stát na silnici a křičet J měla jsem štěstí, byla jsem jediným cestujícím…a hned mezi prvníma přišla otázka, jestli jsem vdaná (před ní už mě varovali mí noví bílí kamarádi, prej říkat, že jo), takže jsem je poslechla. Divil se moc, že prý vypadám mladě, tak jsem říkala, že jsme vlastně teprve zasnoubení…no a protože tu mají moc rádi boha, tak aby byl klid, odkývala jsem mu všechno – ano, budu se vdávat v kostele; můj manžel je taky katolík; jojo, modlím se dvakrát denně, někdy i třikrát, když je čas; jasan, souhlasím, že bůh je nej a je děsně super, jak nás všechny miluje stejně a že ho vlastně miluju nade vše…chjo, ti lidi tu jsou fakt poblázněný…ale byl spokojenej, dovezl mě bez přesedání až do kýženého cíle a ještě že bychom si mohli někdy spolu zahrát na kytaru, když taky hraju, ale myslím, že jedna konverzace s ním stačila…no jinak co se týče ještě té víry, za naším barákem se nachází kostel nějaké sekty a to je teprve něco! Když jsem přicházela v sobotu večer, tak jsem myslela, že tam začíná nějakej venkovní koncert a ono mše...bože, to je řev! A jedou nonstop skoro, v neděli ráno začali už v sedm ráno…

A taky pár zajímavostí o Kamerunu – říká se, že je to taková Afrika ve zmenšený podobě. Najdete tu skoro všechna etnika, která žijí v Africe včetně jejich jazyků a taky tu najdete skoro všechny podnebný pásy a druhy zvířat. Džungle, hory (Mt.Kamerun je druhou nejvyšší horou kontinentu), savany, pláže..jo a taky jsem se dozvěděla, že ten hit od Shakiry a ten druhej z MS fotbalu pochází z Kamerunu a prej i jedna písnička od Michaela Jacksona je odsud J  to abyste věděli, že jsem zase nejela do jen tak nějaký díry J

cesta, první dojmy, mix všeho možnýho :)

Kde začít…J Už sama cesta proběhla překvapivě rychle, a to hlavně díky lidem, se kterými jsem se postupně seznámila…Jo a trapas, hned pěkně na začátku cesty J Spolusedící ve studentu, jak se zdálo, neměl pás. Hledali jsme ho tam spolu, pak nám přišla ještě na pomoc stevardka. Za půl hodky zavolala ještě náhradního řidiče, at se jde na to podívat, že to není možný, tak tam posouval sedačkou a furt nic…no a pak mi povídá, at se odpásuju, že zkusí odtáhnout sedačku a co se nestane – celou dobu jsem byla připásaná pásem toho svýho spolusedícího a na svým jsem si vesele seděla!!! Tak jsem se pěkně zasmála, jak jsem blbá, oni že teda v pohodě, taky se zasmáli, asi jako – bože blondýna, ale chápem – a cesta vesele pokračovala…Pak mi pět hodin čekání na letišti zkrátil jeden týpek, který cestoval do Egypta. Nechává si tam stavět pirátskou loď, se kterou by pak chtěl cestovat po světě a dělat show pro lidi. No a vzhledem k tomu, že byl námořníkem a od malička křižoval všechny kouty světa, bylo hned o čem si povídat J Navíc měl ten samý problém se slivovicí jak já, takže byl totál nadšenej z mýho nápadu s originál víčkem, taky jsem mu hned to svoje náhradní dala J Pak přišel pan týpek Maročan, se kterým jsem se asi půl hodiny snažila svoji lámanou němčinou a on velmi omezenou anglickou slovní zásobou domluvit a potom jsme teda zjistili, že mluvíme oba francouzsky, takže cajk. No vlastně cajk…se rozpovídal o všem možným včetně jeho životních útrap s ženskejma, tudíž jsem docela uvítala, že se v letadle dodržoval zasedací pořádek a já se ho zbavila J

A v letadle jsem se konečně seznámila s prvníma Kameruncemaaa!!! Seděli hned za mnou a když se jich letuška zeptala, kam letí, a oni že do Doualy, tak jsem se samozřejmě hned vetřela J a udělala jsem moc dobře, protože nejen, že mě trošku víc informovali o Kamerunu, ale taky mi pomohli s přesedáním v Maroku A NAVÍC, prosím, měli známýho policajta, takže mu potom na letišti vrazili můj vozík (jsem jim cestou vyprávěla mý trable s pašováním piva a slivovice) a on to pěkně projel bez jakýkoli kontroly J och a jaké bylo překvápko, když tam na mě nikdo nečekal JJJ mí noví kamarádi tam se mnou chvilu postáli, sehnali telefon, ze kterýho jsem brnkla Akwovi, a odjeli. A docela prča, sama běloška uprostřed noci, se třema kuframa a kolem houf žadonících černochů o prachy, další co se mi snažili prodat různý sračičky, navíc jsem byla v tílku, tak jsem si hned vzpomněla na varování, že v noci se mám chránit před komárama přenášící malárii dlouhýma rukávama…no prostě příjezd jak má být J

Když jsme přijeli k Akwovi, byla jsem trošku v šoku…takový pidi chaloupečky o dvou místnůstečkách – hned jak se vejde dveřima, tak tam je mini obývák, kam se vejde tak možná nějaká skromná sedačka a křeslo, malej stoleček a telka (jo ale pozor, skoro všichni mají minimálně deset kanálů, povětšinou evropských), vedle který má skoro každá domácnost, jak jsem stačila skouknout, plotýnku. Akwa mě šel seznámit se svojí ségrou a jejím synem a se svým bráchou, kteří bydleli v chýši naproti. Opět strašnej smrad, strašně malá místnost, stejně zabydlená, děsný vedro…ale super, hned jsem byla „tantie“ (tetička) a všichni strašně moc milí!!!Hned mě pozvali na večeři v pondělí, tak jsem zvědavá, snad se uskuteční! Jinak ranní hygiena probíhá jak při kempování – vezme se kalíšek a čistí se zuby před vchodem, tam se i „sprchuje/koupe“ v kádi a umývá a pere…k snídani jsem vyfasovala od malýho meruňku, o který jsem si kvůli tý sytě zelený barvě myslela, že je limetka, a bylo…ti lidi tady vůbec nejí!!! Všichni vstávají už mezi pátou, šestou, takže když jsme vyšli ze ségřiný chýše v sedm, už bylo všude hafo lidí (ono taky co dělat v těch budkách ve třech, čtyřech,…osmi lidech). Silnice je tam fakt vtipná – hliněná cesta, který dalo to období deštů hodně zabrat. V osm jsme s Akwou vyrazili do města, chva, fakt vtipný, jsme přišli k normální asfaltový silnici a on zastavil první motorku, co projížděla a nasedli jsme na ní oba dva, prej místní taxíky či co…a že jich postupně, jak jsme přijížděli do města, přibývalo!!!! Fakt hustý, všude jen motorky, to bylo jak na nějaký rallye…taky jsem se celou cestu smála jak blbá, Akwa moc nechápal, ale každopádně byl spokojenej, že se mi projížďka líbí. Jeli jsme se podívat za jeho kámošem, který mi pomohl rozměnit peníze a taky se mnou posnídal – takovou omeletu ze špaget a vajíček a přikusovala se k tomu bageta..ale dobrý to bylo J v místnostech zase příšernej smrad, ale už jsem si nějak začínala zvykat – nenadechuju se zhluboka, jen tak zlehka, abych přežila…chvilu jsme poseděli, pokecali a přitom jsem se seznámila asi s tisíci dalšíma lidma – byli jsme totiž v univerzitním kampusu – a pak jsme jeli navštívit českou doktorku. Veřejná doprava jako taková tu moc nefunguje, všichni jezdí taxíkama a motorkama. Ted jsme vzali taxíka, kterej postupně nabíral lidi kde mohl, takže to nakonec dopadlo, že vpředu chudák paní se musela šoupnout na ruční brzdu a přisedl si k ní další cestující, nějakej týpek v obleku. Což je taky docela vtipný – na oblečení si tu fakt potrpí! Fakt jsem se musela smát, když z takový polorozpadlý budky vylezla černoška oháklá v saténový blůzce, černých kalhotách a po tý hliněný vykotlaný cestě se tam kymácela na jehlových lodičkách. Paní doktorka byla docela fajn. Předepsala antimalarika, btw opravdu se vyplatí počkat si na místní doktory, protože ty prášky, co mi doporučovaly obě doktorky v čechách, rezolutně zamítla. Mimochodem mi tam vykreslila hororovej scénář Doualy, že nechápe, proč chci pracovat zrovna tady a podobný věci…tak jsem si říkala střídavě – pesimistka češka a kurňa, fakt naprd tohle město – no ale při loučení mi povídala, že  mě takhle chtěla vylekat schválně, at dávám bacha, že až příjdu příští týden na očkování, že mi řekně ty pozitivní věci J tak už se docela těším na ten příští týden J

Paní doktorka ordinuje hned o ulici dál od mýho budoucího pracoviště, takže jsme rovnou přešli představit se mýmu šéfíkovi. Největší sympaták, objal mě jak dcerku, políbil a jelo se na obídek – jak jsem se potom dozvěděla od Akwy, jedli jsme v jedné z nejlepších restaurací. Pravda, že všude byli pánové v oblecích a podle výrazů mýho šéfa hodně důležití lidé. Hned při obědě jsem porušila doporučení všech nejíst saláty, omývanou zeleninu apod. Napadlo mě to ale až při třetím soustě a to už jsem si řekla, že stejně nemá cenu, navíc jsem měla děsnej hlad, tak co, uvidíme, jak to dopadne J ještě mi byla objednána místní rybka s rýží a ty jejich opíkaný banány – vynikající!!! A jako dezert čerstvej ananas…Co se týče jídla tady, zatím si opravdu nemůžu stěžovat! Akorát si teda chci zvyknout co nejdříve na jejich vodu, at si můžu kupovat na ulicích i to omývaný ovoce apod.

Jinak, všichni tu samozřejmě na mě čumí, ale vůbec nejsou nějací dotěrní, dokonce ani nepískají nic, vůbec se to nedá srovnat s jižní Evropou J ale teda k mýmu velkýmu překvapení, zatím jsem tu nepotkala ani jednoho bělocha!!! Akorát třeba míšenky – ale těch bych taky mohla na prstech spočítat, prostě tu je černo, naprostý! Co zatím můžu po své jednodenní zkušenosti říct – strašně moc milí lidé tu jsou, ale dost zdrženlivý, jako by se styděli. No ženský se se mnou nebaví úplně o život, výjimkou je ta ségra od Akwy a moje nová maminka. K tý jsem jela potom večer. Bydlím v úplný řiti, asi 15 km od města..ale naštěstí od té řiti, kam jsem přijela ráno, to tu vypadá evropštěji a v mým baráku, juchů, to nesmrdí, jsou tam větší místnosti a v oknech moskytiéry, takže si tam můžu v klídku spinkat J nová mamča vypadá děsně sympaticky, stihly jsme sice prohodit jen pár vět, ale to už člověk pozná. Po dvou dnech se mi podařilo dostat se konečně do koupelny – voda prý funguje jen ráno od 10 do 11 hodin, takže sprchu „naživo“ asi nikdy nestihnu. Nicméně tam měla připraveno plno kyblíků, takže cajk, aspoň něco J možná si někdo z vás vzpomíná, jak se mi občas zastesklo po mý kariéře au-pair – ta je zažehnána. Mamča má dvě děti – kluky, ještě nevím, kolik jim je, ale myslím, že s nima můžu klído zabít tu svoji občasnou chut hrát si s dětma. Ten malej se mě nepustí, div že se mnou nechtěl spát a hned ráno mě šel vzbudit J no a s tím starším jsem se čuměla večer na harryho pottera, jsem spokojená J jo a zuby jsem si samozřejmě nečistila pitnou vodou z flašky, protože tu už jsem dávno dopila, takže jsem prostě zkusila tu jejich místní…bože, se tím myje i ten malej klučina, ne? To prostě přežít musím J

Tot novinky, první den v práci už mám taky za sebou, ale to budu muset povyprávět někdy příště…