No wow, konecne se mi podarilo vypadnout po ctyrech mesicich z doualy…teda tohle mesto uz znam jak svy boty, se vsema tema navstevama skol a firem, neuveritelny, bych mohla delat starostu tady ! kamerunci si ze me delaji srandu, ze diky me konecne poznaji doualu zpet k memu slavnemu vyletu…o vikendu jsme jeli do limbe, jednoho z nejnavstevovanejsich mist kamerunu, proslaveny diky svym cernym plazim, botanicke zahrade a relativne hornatymu pobrezi (nekolik malo km od Limbe se nachazi nejvyssi hora Kamerunu a druha nejvyssi hora Afriky).
Na vylet jsem se vydala s novym stazistou danielem, ktery k nam dorazil z belgie…no a samozrejme, ze se k nam pripojil Gaston, kamerunsky kamarad, ktery ovsem nam obcas leze pekne krkem, protoze se poklada za naprosto nepostradatelnyho a je az moc vsudypritomny…uzuz to vypadalo, ze se do Limbe vydame taxikem, tzn.tri vpredu a ctyri vzadu (pozor, bonus, na dalkovy cesty se jezdi vzadu ve ctyrech). Nastesti nas vzal jeden typek s klimatizovanym autem, byli jsme pekne my tri vzadu, paradicka kdyz jsem konecne videla les, zelen, zadnej barak, tak jsem se malem rozbrecela stestim, uz jsem to fakt v ty douale nemohla vydrzet !silnice byla paradni, je videt, ze to je hodne navstevovany misto, tak se Kamerunci nechteji ztrapnit a pekne to vyasfaltovali…no a vysledkem je, ze tu vsichni jezdi jak prasata, predjizdeji i kdyz proti nim jede auto, takova mensi rallye, takze sem se nekolikrat ptala pri jizde, ja starej optimista, jestli preziju nebo ne…ono asi je tu lepsi nechat jim ty diry v tech silnicich
Dorazili jsme do mistniho letoviska Semi beach, upravena soukroma plaz, soucast hotelovyho komplexu. Bylo to tam fakt super, hriste na volejbal, reka s lodkama a slapadlama, sprchy, lehatka…dokonce i informacni tabule, ktera nam toho ovsem krome oteviraci doby plaze moc nerekla. Tady se opet projevilo, ze Kamerunci proste nejsou na nejaky presny informace, co se tyce teploty vody, tak napsali tepla. Ale teda nelhali, to byla paradaaa!!!takovy super vlny a navic vodicka jak kaficko, pisecek pekne, nestezovala jsem si! Akorat jak je blizko Mt Cameroun a prales, tak se tam drzi mraky, takze tam proste nikdy neni jasno. Na plazi bylo docela dost belochu, ale stejne jsme byli porad silna mensina…nemusim vam zduraznovat, jak zvlastni byl zase ten pohled na more plny cernych tel…a jeste jak jsou ty plaze cerny, tak bylo vlastne vsude cerno…takovy vtipny
Jinak jeli jsme docela na blind, jen tak se stanem a se spacakem, ze se nam snad podari na miste najit nejaky misto na spani…ha, evropani se rozhodli kempovat v africe. Kdyz se zacalo stmivat, tak nam doslo, ze to asi nebyl nejlepsi napad, zvlast ted pred vanocema, kdy se lidi snazi sehnat penize na darky. No a bili turisti slibujou docela prijemny a hlavne rychly privydelek gaston nas zavedl ke svymu strejdovi, ze si u nej na zahrade postavime stan…jenze strejda nebyl doma, takze nas odkazali na gastonovyho bratranka ve vesnici vedle, kteryho jsme ovsem nenasli, protoze byl zrovna mimo limbe. Zato jsme se tam potkali s jeho manzelkou, ktera nam nabidla, ze mozna jeji strejda bude mit doma volno…no tak opet jak socky jsme se zvedli a cestovali zpatky do vesnice odkud jsme vyjeli. Strejda doma sice volno taky nemel, ale odkazal nas na svyho syna, co ma domek nekde v te same vesnici a tam si prej stan muzeme postavit…no parada, proste jsme se ocitli u naprosto cizi rodiny, navic ten syn ani nebyl doma, takze jsme se jen predstavili panimame a bylo…gaston nas potom opustil a jel zpatky do doualy a my se s danielem vydali na prohlidku mesta. Akorat je blby, ze tady se proste v noci sami courat nemuzete, takze jsme akorat vzali taxika na plaz a odtud zase taxika domu..zadny prochazky kolem more…ono uz ve dne stacilo, ze kdyz jsme se chteli prochazet, zastavili nas hlidaci, ze at nechodime dal po plazi, ze tam jsou banditi…ale plaz vecer perfektni, strasne moc lidi, cerstvy ryby a morsky potvurky. Nejlepsi je, ze proste vezmou ,plastovej stolek a zidlicky a strci je primo k mori, takze jsme si pochutnavali na rybce asi metr od vody. Parada jeste jsme se seznamili s jednim typkem, obchodnikem s drevenejma soskama, co si tam k nam sedl a zacali jsme jen tak kecat…nam pak slibil, ze az priste prijedeme, ze muzeme jet s jeho strejdou pres noc chytat ryby, barakudy, tak se tesim
Kempovani bylo super, pod bananovnikem, romantika akorat zrovna kdyz jsme usinali, tak jsme slyseli kroky a nejakej nasupenej hlas, co komentuje nas stan…zacala jsem mit fakt strach, pan vypadal dost neprijemne a co prej delame na jeho pozemku…tak jsme mu vysvetlili, ze patrime k tomu domku vedle, stokrat jsme se omuvili a ze hned rano stan oddelame. Pan nastesti rychle pochopil, ze jsme se mu tam nevetreli na veky a ze jsme jako studenti docela neskodni a pozval nas na vinko, takze jsme pekne popili flasticku nejakyho Bordeaux, zapsali telefonni kontakt a ze priste muzeme prijet klido bez stanu rano nas pak vzal k mori na jejich mistni plazicku. Vsude se to hemzilo malejma detma, co nosili na hlave kybliky plny vody, zenskejma se skopkama plny pradla…V jednom miste se totiz reka vliva do more a prave to slouzi jako koupelna pro celou vesnici. Chvilku jsme tam tak ostychave stali s danielem, ale pak jsme se tam sli umyt s nima po ranni koupeli jsme sli s nasim novym kamaradem k rybarum pro cerstvy rybky. Je super, kdyz vas takhle nekdo vezme do vesnice, vsem vas predstavi, takze se tam necitite jako vetrelci, ale jako kdybyste byli uz soucasti rodiny.
Navsteva botanicky zahrady docela dobra, nato, ze zrovna rostlinky moc nemusim..ale videla jsem muskatovej orisek, hrebicek (netusila jsem, ze rostou na stromech! Muskatovej orisek vypada jak merunka ) a taky chinin, ruzny druhy kavy a dokonce i nejakej strom, ktery ma lecit nemoci jako aids apod…
Odpoledne jsme se rozhodli, ze vyrazime k jednomu jezeru sopecnyho puvodu, asi dvacet minut autem od limbe. Takze jsme vzali taxika, tentokrat jeste vtipnejsiho – poprvy jsme se s danielem hnali do predni rady, protoze ve fronte staly takovy ty dve pravy africky maminy a dalsi dva panove no a jeste jsme vzali po caste nasup – dva lidi si sedli do kufru po ceste nas zastavila kontrola, pan v uniforme, se samopalem u pasu, hned na nas na bily kam jedeme a kdyz my ze k jezeru, on ze si to myslel…ha, v tu chvili jsem si rikala, kurna, zase problem, navic jsem nemela ani doklady…on ale jen ze pry at si dame pozor, ze to tam je nebezpecny a ze at si vezmeme sebou pruvodce. My vse odkyvali, ale samorejme hned jak jsme odjeli, tak jsme zakroutili hlavou, ze ne, ze nejsme zadny macky, abychom si museli brat vsude pruvodce…kdyz jsme dorazili na misto, na jedno z nejdestivejsich mist planety – debundscha (prekvapive neprselo! Jako fakt ne!), tak jsme ovsem zjistili, ze jezirko neni jen tak 500 m od cesty, jak jsme si puvodne mysleli, ale asi 3 hodinky cesty tam a zpet…takze jsme si nakonec najali mistni kluky z vesnice, pricemz se k nam pripojil jeste jeden typek, co s nami jel v taxiku, nase vyprava ho evidnentne nadchla, a slo se…haaaa a pak nastala moje hvezdna chvile! Protoze jsem se na ten vylet vybavila opravdu vhodne, bez prehaneni )) najednou jsem se z niceho nic ocitla uprostred destnyho pralesa v ruzovejch zabkach, minisukni, ktera diky mym ztracenym peti kilum drzela jen diky tomu, ze jsem mela celou dobu ruku v bok a tilku! Fakt vtipny no ale nestacilo jen, ze jsme podlizali ruzny kmeny a takovy, ale primo na konci nasi cesty byla kluzka skala s lanem, posledni prekazka k tomu, abychom videli jezero. Vedro bylo priserny, byla jsem naprosto morka, jak kdyz cvicite bikram jogu! Nejhorsi bylo, ze to jezero, super krasny, je jedovaty, takze se v nem nemuzete koupat. Akorat jsme si sli smocit ruce a omyt oblicej a sli jsme zpatky. Po ceste jsme taky museli projit kempem vojaku, takovej neprijemnej pocit, jak tam stoji s tema velkyma samopalama, zeptaj se vas prisne kam jdete, bez znamky usmevu a vy vlastne ani nevite, co muzete a mate rict…pri zpatecni ceste uz byli prijemnejsi, dali nam dokonce i napit a trosku jsme pokecali… vzhledem k tomu, ze jsem tam byla jedina holka, tak jsem mela o zabavu postarano, dala jsem vsem svy cislo, ktery nepouzivam, oni spokojeni, my taky a sli jsme zpatky do vesnice. Bylo to neco neuveritelnyho tahle prochazka pralesem, naprosto me to nadchlo ! uz se moc tesim, az pujdeme na opravdovou exkurzi, kde budeme moct pozorovat i nejaky zvirata
No, jsem trosku ve skluzu, protoze uz bych vam spravne mela rict, jak jsem tu prozila Vanoce a ne muj predchozi vikend, ale bohuzel se k tomu psani ne a ne dokopat
