Vedro a poradek v Kamerunu :))

Ha, uz jsem za pulkou svyho pobytu v Kamerunu…Pokazdy kdyz nasednu na motorku, tak se me ridic pta, jak se mi libi v Kamerunu, co rikam na to vedro, na lidi, na jidlo…Vsechno mi uz tak pekne zevsednelo, jak jsem se tu prijemne zabydlela. Vedro uz snad ani nevnimam, chodim si na slunicku v pravy poledne, spim bez vetraku, pracuju bez klimatizace…Ne ze bych byla takovej sebetryznitel, ale okolnosti me jaksi donutily. Mamca mi slibovala na obdobi sucha vetrak, ale ten je jaksi zatim pouze v jejim pokoji a vzhledem k tomu, ze nejteplejsi mesic je tady, ani nedoufam, ze nejakej budu mit…Co me dostalo zezacatku – spim v manzelsky posteli s tim malym klukem desetiletym a mama se boji, aby nenachladl (chva, pri 20 stupnich), takze nam na noc zavirala okno !!! umirala jsem nejvic asi tyden a pak jsem se proste rozhodla, ze to okno budu just otevirat, prece se neudusim…No a v praci prosim jsme meli az do zacatku obdobi sucha klimacku, parada, sice to trosku prehaneli s tou teplotou a byla zima skoro jak v lednici, ale coz, slo se ohrat venku. Jenze klima se s teplym pocasim rozbila, je to asi dva mesice a nevypada to, ze by se nekdy mela rozbehnout…uz tu sice byl nekdo na opravu, ale po trech dnech se opet rozbila, takze ted nam tu pribyl dalsi pristroj na vystavu. Sef totiz nerad neco vyhazuje, co kdyby nahodou, nekdy se to muze hodit, takze tu mame tri stojaci vetraky (1nefunkcni), dva vetraky na strope (oba nefunkcni) no a ted jeste klima ktera nefunguje…Vlastne ta skola je tak trosku skladiste. Nejvtipnejsi je nase knihovna, protoze vubec stezi otevrete dvere, neb hned za nima jsou obrovsky reprobedny, za nima kufry s ruznyma sluchatkama, do toho dalsi nefunkcni kopirka, takze kdyz naaahodou chcete opravdu knizku, bud to vsechno postupne vynosite ven, nebo si zujete boty a proste to vsechno prelezete. Knizky jsou bez ladu a skladu, opravdu zajimava literatura, jenze vas ten pristup k nim trosku odradi a navic casto ani nemuzete otevrit nektery ty vitryny kvuli tomu harampadi. Jinak studentum v nasi brozurce slibujeme volne pristupnou knihovnu s vice nez 5000 publikacemi, text doprovazen obrazkama super moderni knihovny, stahnute na googlu 
Jednou jsem hledala filtr na vodu, sef ze prej musi byt v jedny mistnosti. Tam se bojim vejit, ze na me neco padne, protoze pocitace a monitory a tiskarny jsou vyskladany v policich podel vsech sten (vetsina nefunguje, ale co kdyby nahodou se nekdy hodily, ze) no a zbytek prostoru vyplnuji dalsi reprobedny, obrovsky krabice s nevim cim, srolovanej koberec, obrovsky kufry, no bordel neskutecnej ! a filtr se mel nachazet prave na druhy strane mistnosti…takze jsme se zula a zacala splhat po tech vsech vecech, Mary postupne pridrzovala reprobedny, kufry, bedny, aby to se mnou nespadlo, no a kdyz jsem konecne vitezoslavne dorazila k filtru, tak jsem zjistila, och jake prekvapeni, ze je nefunkcni ! no ale prece ho nevyhodime, ze 
Jsem sice bordelar, ale proti lidem tady a hlavne mymu sefovi, jsem jen slabej odvar…Vlastne po tom vsem, co tu vidim, se ze me stal docela poradkumilovnej clovek, co zacal mit rad dokonce i na svym pracovnim stole. Kancelar myho sefa je totiz opravdu reprezentativni – nejdriv se musite prekonat dva obrovsky kopirky, co vam stoji v ceste, pak se provlict kolem vetraku a nez si sednete, tak musite vetsinou ze svy zidle sundat bud pocitac nebo haldu knizek. Kam je odlozit, tot spravna otazka, protoze na zem to nejde a stul??? Chva, kdyz jsem si poprvy sedla pred svyho sefa do kresla, tak jsem pres tu kupu knizek, papiru a ruznych cd a sluchatek ani nevidela…neuveritelnej neporadek!!!nejvtipnejsi je kreslo sefa, vypada fakt luxusne, ale sednete si do nej a prevratite se, taky by potrebovalo spravit…
No a v takovym neporadku vlastne funguje cela tahle slavna skola 
Uz to prostredi tady vas nenuti k moc velkymu poradku. Je to strasny zklamani, vsude ty odpadky okolo…Teda pravda, uz jsem si zvykla a ty kupy smeti proste nevidim…Ale mate tu park, docela peknej by byl, jsou tam palmy, snaha dat nejakou tu kytku, jenze okolo je spousta igelitovejch sacku a obalu od susenek, takze to porad vypada jak smetiste. Nejhorsi je, ze i lidi v kvadrech otevrou okno auta a vyhodi za jizdy pytlik se smetim, jako kdyby se nechumelilo. Minule typek vyhodil v taxiku z predniho okynka igelitovy sacky a nejakou nahodou se kus vratil k Mary na zadni sedacce, tak ji to tak rozhorcilo, ze asi na tyden taky prestala vyhazovat odpadky po ulici a nadavala, jaky jsou Kamerunci prasata…Ta doba uz je pryc, dneska zase vyhodila obal od susenek s klidkem na zem…Ale co je nejhorsi, ja, takovej ekolog, jsem taky zacala vyhazovat odpadky na zem!!!proste kdyz jdete po caste, kde vlastne neni hlina ale jen odpadky vsude, tak vam prijde automaticky to tam hodit taky. Ze zacatku jsem kazdej blbej pytlik zmoulala celej den v ruce a pak vecer hodila do odpadaku, ale ty doby jsou ty tam bohuzel. Ty plastovy sacky, to je zhouba tady. Kamerunci je proste MILUJOU! Jdete si koupit sacek vody, kterej vam daji do plastovyho pruhlednyho pytliku a ten vam daji jeste do plastovyho cernyho pytliku s uchem, aby se vam ten pullitrovej sacek dobre nesl. A takhle vam to zabali vsude! Minule jsem sla koupit prasek na prani, prodavaji ho tu v sacku velikosti vanilkovyho cukru no a ten pan uz zacal vytahovat sacek, aby mi ho zabalil a kdyz jsem namitla, ze to je vpoho, at setri prirodu, tak mi namitl, ze to bez toho plastovyho sacku neni reprezentativni ))) je to tu velkej hit, sacky proste leti  co me taky neustale vyvolava usmev na tvari je ta jejich snaha o hygienu…Na bagetu se pan vyzbroji plastovejma rukavicema, ale kdyz vam ji domaze, tak ji zabali do novinovyho papiru!!! Minule jsem rozbalila bagetu z papiru, kde byly okopirovany prednasky z university…To se mi zase libi, ze tady se opravdu vyuzije vsechno  I kdyz vyhodite plastovou lahev, tak pak chodi typci a sbiraji je a po vecerech plni vodou a rano prodavaji na ulici…Takze v podstate kontejnery na plastovy a skleneny lahve tu nejsou potreba 
Nooo a prosim, vetsina odpadku se vyhazuje do strouh podel silnic, slouzi to v podstate jako kanal, takze se tam je voda, a taky jako wc pro muze. Takze je naprosto normalni, ze jdete ulici a vedle vas cura typek v saku. Na nekterych mistech je na zdi napsany, curani zakazano, ale to je opravdu vyjimecny. Ty kanaly jsou opravdu vsude, podel vsech silnic a co je nejhorsi, jsou otevreny! To znamena, ze mate silnici, vedle toho tu strouhu (nekdy je hluboka az 1,5 m!!!) a pak chodnik. Chodit vecer neni zadnej med, protoze musite porad davat pozor, kam slapete. No a prosim, jednou si to takhle jdu s Karol vecer a samozrejme, ze jsem si nevsimla ty blby jamy a spadla jsem do toho. Nechut!!!nastesti byla melka, tak pul metru, ale fuj, nechutne to zblunklo, “vodu” jsem mela vsude, v mziku jsem z ty strouhy byla venku. Musela jsem se smat, bila lady v lodickach a v sukynce a zblunk do ty mocky, jeste ze byl vecer 
No, je po pauze, takze jdu zase neco delat  Dneska jsem vynechala obed, Mary totiz zacala delat autoskolu, dneska mela prvni jizdy, a nejak se mi nechelo jit samotny…Nebyva zvykem, ze tu zenska chodi na obed sama  Mejte se moc krasne, obcas se mi po vas docela zasteskne 

...aneb jak je v Kamerunu bezpecno :)

Ze je Kamerun zeme prece jen nebezpecna v porovnani se zapadem a ze nas, belochy, maji chut pekne trapit stejne jako my trapime jejich cerne bratry u nas, to uz jsem vedela davno…ale kdyz najednou prijdete v tvari tvar takovymu konfliktu, tak to neni zrovna prijemny. Vetsinou do prace jedu cast taxikem a cast jdu pesky, skola zacina v osm a ja vychazim z domu 6:30, takze hafo casu, nez prijde nekdo s klicema. No a minule jsem se rozhodla, ze trosku zmenim trasu cesty a ze se pujdu projit ulickama v centru. Nastrojena v sukynce a halence, na podpatkach, vyzbrojena igelitkou plnou hracek pro my maly brasky. Chva, v sedm rano, kdy v tech pidi ulickach je liduprazdno, to neni zrovna nejlepsi napad, ale to jsem nemohla tusit, ze  uz jen jsem tam vesla a typek vedle cural zrovna na kraji silnice a porvaval na me « la blanche » (beloska). Pak se ke mne prijpojili dva typci, mladi kluci, evidentne z ulice a ze chteji zeton (tak oni rikaji drobnym), no tak jsem se zasmala a ze teda bohuzel, ze nemam, ze jsem studentka a zacala jsem jim vykladat ruzny pohadky, tak mi pak poprali hezkej den, obratili se a nechali me. A to uz se ke mne pripojil curajici pan, vyklubal se z nej nejakej raper, zacal mi tam neco zpivat, vlastne fakt sympatickej, povidali jsme si a docela jsme se i zasmali… najednou se ke vyrojila od nekud skupinka typku, tentokrat ale docela agresivnich, a vrhli se na me, at jim navalim prachy, ze nesnasi bily, co tam delam, at si tahnu do francie (pro ne kazdej bilej je automaticky francouz) a takovy. Nastesti curajici raper se me zastal, stoupl si mezi nas a zacal na ne ze jsem jen chuda studentka, co sem prijela na staz, dobrovolnickou a ze at me nechaji, ze zadny prachy nemam a ze to je naposled co tam tudy jdu. Haaaa, mela jsem fakt strach! Pak se mi muj novej kamarad omluvil, ze to jsou proste lidi z ulice, kteri nic nemaji, ani rodinu ani penize, nic, pro ne zivot neni zadnou cennosti, takze nemaji problem vytahnout nuz nebo pistoli a vydelat si tak na denni chleba no a on je vlastne taky jednim z nich, ale ze by se z toho rad dostal. Chva, jak je dobry kamaradit se s banditou!! )) vzala jsem si na nej cislo, kdyby me nahodou zase nekdo chtel prepadnout, proste jen pro ten pocit, tisickrat jsem mu podekovala a sla jsem.
Moje segra, Carol, mela o trosku min stesti. Minuly tyden sla zrovna z hotelu kolem pulnoci a vzala si moto taxika. Jenze ji asi nekdo sledoval, jak vychazi z toho luxusniho hotelu, a za chvilku je dojeli dve motorky s banditama, vytahli noze, zacali ji vyhrozovat, ufikli ji kus vlasu a at jim navali kabelku! Carol kricela o pomoc jak diva a zrovna ve chvili, kdy ji banditi shodili z motorky, kolem projizdelo velky auto, jehoz ridic byl v tom momentu pri vsech smyslech a skolil pekne obe motorky. Uf, chudak moje mala, takovej strach pry v zivote nemela, ze to bylo poprvy, co ji nekdo prepadl.
Je to tu na dennim poradku, docela sila…jsem vlastne jedna z mala stazistek, co zatim nebyla okradena. Elena, holcina z Moldavie, sla na mistni trziste, sama, fakt blazen, ale rikala si, ze preci za bilyho dne, mezi vsema tema lidma se ji nemuze nic stat…chva, chyba lavky, za chvilku k ni prisli dva typci, pritlacili ji ke zdi, ona rvala o pomoc a snazila se jim nedat kabelku a ostatni jen stali okolo a koukali a dohadovali se, jaky narodnosti asi je…tak vam je najednou tak smutno, ze sice lidi tu jsou prijemni, zdravi vas a vsechno, ale kdyz jde do tuhyho, tak se k vam proste otoci zady.
Anooo a kdyz jsme u toho prepadavani, tak vam reknu, jak jsem skvele stravila silvestra  ne, bylo to fajn, bylo nas jedenact bilejch v baraku tech stazistu, proste klasicka house party, akorat po pulnoci jsme se rozhodli, ze prece nemuzeme trcet doma, ze musime videt ty kamerunsky ulice natriskany lidma, kdyz uz jsme tady! Teda hlavnimi prapagatory tyhohle stupidniho napadu jsem byla ja a Daniel, vecne touzici po dobrodruzstvi  Ono totiz polovina nasich kamaradu byla proste opila a nevedela o svete a nam nedoslo, jak nebezpecny to muze byt. V centru bylo neuveritelne moc lidi, taxiky se souraly snecim tempem, vsichni jen pokrikovali stastnej novej rok a vsude tekl alkohol  ne, byla to fakt super atmosfera, moc se mi to libilo, jenze proste jsme byli bili…takze za chvilku se na nas vrhla skupinka lidi a at navalime prachy a i kdyz nas bylo jedenact, tak se jim proste podarilo nas rozdelit tak, ze jsme naprosto ztratili povedomi, kde se nachazi ti druzi. My relativne strizlivi se drzeli porad pospolu, ale nasi opili kamaradi se proste kazdej nekam ztratili, takze kdyz se nam je pak podarilo posbirat, tak uz byl jeden prepadenej a bez dokladu a bez penez. Nacez ten zbytek, opili hrdinove, se samozrejme rozhodli, ze na vlastni pest pujdou hledat ty zloduchy, co ukradli ten pas, takze se kazdej rozuprchl na jinou svetovou stranu a my se jen modlili, at se vrati celi. Pak jsme podplatili jednoho cernyho velkyho typka, at jde proste s nama hledat nase kamarady a kdyz jsme se vsichni nasli, tak jsme vitezoslavne nastoupili do taxiku a jeli domu. No co vam budu povidat, neni nad to se toulat u nas ulicema se sampanskym v ruce a tukat si kolem s kde kym, bez strachu, ze vas nekdo zardousi kvuli par korunam v kapse.
Ok, tot trosku stinna stranka Kamerunu, ale jinak mi je tu porad fajn, ted o vikendu jsme byli v pralese mrknout na simpanze, minuly tyden jsme se valeli na liduprazdnych bilych plazich, takze si zase tak nestezuju ;) tot muj pozdrav do zasnezenych cech 